KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ
Oběžné dráhy planet
Tato kapitola popisuje oběžné dráhy planet. Podle pohybů Měsíce a ostatních planet se všichni obyvatelé vesmíru ocitají v příznivých a nepříznivých situacích. O tom se hovoří jako o vlivu hvězd.
Bůh Slunce, který řídí dění v celém vesmíru — zvláště co se týče tepla, světla, změn ročních období a tak dále — je považován za expanzi Nārāyaṇa. Představuje tři Vedy — Ṛg, Yajur a Sāma — a proto je známý jako Trayīmaya, podoba Pána Nārāyaṇa. Někdy je také označován jako Sūrya Nārāyaṇa. Expanduje se na dvanáct částí, a tímto způsobem řídí změny šesti ročních období a způsobuje zimu, léto, déšť a podobně. Yogīni a karmī, kteří následují varṇāśramu a praktikují haṭha-yogu neboli aṣṭāṅga-yogu či vykonávají oběti agnihotra, uctívají Sūrya Nārāyaṇa pro svůj vlastní prospěch. Polobůh Sūrya je v neustálém styku s Nejvyšší Osobností Božství, Nārāyaṇem. Slunce se nachází v meziplanetárním prostoru — uprostřed vesmíru mezi Bhūlokou a Bhuvarlokou. Prochází zvěrokruhem představovaným dvanácti znameními (rāśi), a podle znamení, ve kterém se právě nalézá, dostává různá jména. Co se týče Měsíce, každý měsíc je rozdělen na dvě části po čtrnácti dnech. Podle výpočtů založených na solárním kalendáři se každý měsíc rovná době, kterou Slunce stráví v jednom souhvězdí; dva měsíce představují jedno roční období a rok má dvanáct měsíců. Celá obloha je rozdělena na dvě poloviny, z nichž každá představuje jednu ayanu, dráhu, kterou Slunce projde během šesti měsíců. Slunce se pohybuje někdy pomalu, někdy rychle a jindy střední rychlostí. Tak putuje třemi světy, které sestávají z nebeských planet, zemských planet a meziplanetárního prostoru. Velcí učenci tyto dráhy označují jmény Saṁvatsara, Parivatsara, Iḍāvatsara, Anuvatsara a Vatsara.
Měsíc se nachází 100 000 yojanů nad slunečními paprsky. Den a noc na nebeských planetách a Pitṛloce se počítají podle jeho ubývání a přibývání. Nad Měsícem ve vzdálenosti 200 000 yojanů je mnoho hvězd a nad nimi se nachází Śukra-graha (Venuše), jejíž vliv je pro obyvatele celého vesmíru vždy příznivý. 200 000 yojanů nad Śukra-grahou je Budha-graha (Merkur), jehož vliv je někdy příznivý a jindy nepříznivý. 200 000 yojanů nad Budha-grahou je Aṅgāraka (Mars), jehož vliv je téměř vždy nepříznivý, a dalších 200 000 yojanů nad Aṅgārakou se nachází planeta zvaná Bṛhaspati-graha (Jupiter), která je vždy velmi příznivá pro kvalifikované brāhmaṇy. Nad Bṛhaspati-grahou je velice nepříznivá planeta Śanaiścara (Saturn) a nad Saturnem je skupina sedmi hvězd, na nichž sídlí sedm velkých světců, kteří neustále myslí na blaho všech živých bytostí. Těchto sedm hvězd krouží okolo Dhruvaloky, jež je sídlem Pána Viṣṇua v tomto vesmíru.
Verš
yad etad bhagavata ādityasya meruṁ dhruvaṁ ca pradakṣiṇena parikrāmato rāśīnām abhimukhaṁ pracalitaṁ cāpradakṣiṇaṁ bhagavatopavarṇitam amuṣya vayaṁ katham anumimīmahīti.
Synonyma
rājā uvāca — král (Mahārāja Parīkṣit) se otázal; yat — která; etat — ta; bhagavataḥ — svrchovaně mocného; ādityasya — Slunce (Sūrya Nārāyaṇa); merum — hora známá jako Sumeru; dhruvam ca — jakož i planeta známá jako Dhruvaloka; pradakṣiṇena — zanechává vpravo; parikrāmataḥ — který obíhá; rāśīnām — různá znamení zvěrokruhu; abhimukham — čelem k; pracalitam — pohybuje se; ca — a; apradakṣiṇam — zanechává vlevo; bhagavatā — tebou, ó vznešený; upavarṇitam — popsáno; amuṣya — toho; vayam — my (posluchač); katham — jak; anumimīmahi — to můžeme přijmout díky zdůvodnění a dedukci; iti — takto.
Překlad
Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Můj drahý pane, již jsi potvrdil skutečnost, že svrchovaně mocný bůh Slunce putuje okolo Dhruvaloky, přičemž Dhruvaloku i horu Sumeru zanechává po své pravé straně. Zároveň je však obrácen čelem ke znamením zvěrokruhu a horu Sumeru s Dhruvalokou nechává po své levici. Jak můžeme logicky přijmout, že bůh Slunce má při své cestě horu Sumeru a Dhruvaloku po levé i pravé straně zároveň?
Verš
yathā kulāla-cakreṇa bhramatā saha bhramatāṁ tad-āśrayāṇāṁ pipīlikādīnāṁ gatir anyaiva pradeśāntareṣv apy upalabhyamānatvād evaṁ nakṣatra-rāśibhir upalakṣitena kāla-cakreṇa dhruvaṁ meruṁ ca pradakṣiṇena paridhāvatā saha paridhāvamānānāṁ tad-āśrayāṇāṁ sūryādīnāṁ grahāṇāṁ gatir anyaiva nakṣatrāntare rāśy-antare copalabhyamānatvāt.
Synonyma
saḥ — Śukadeva Gosvāmī; ha — velmi jasně; uvāca — odpověděl; yathā — tak jako; kulāla-cakreṇa — hrnčířský kruh; bhramatā — otáčející se; saha — s; bhramatām — těch, kteří se otáčejí; tat-āśrayāṇām — spočívající na tom (kruhu); pipīlika-ādīnām — malých mravenců; gatiḥ — pohyb; anyā — jiný; eva — jistě; pradeśa-antareṣu — na různých místech; api — také; upalabhyamānatvāt — díky zkušenosti; evam — podobně; nakṣatra-rāśibhiḥ — hvězdami a znameními; upalakṣitena — pozorovaná; kāla-cakreṇa — s velkým kolem času; dhruvam — hvězda známá jako Dhruvaloka; merum — hora známá jako Sumeru; ca — a; pradakṣiṇena — napravo; paridhāvatā — obíhá; saha — s; paridhāvamānānām — těch, které obíhají; tat-āśrayāṇām — jejichž útočištěm je toto kolo času; sūrya-ādīnām — počínaje Sluncem; grahāṇām — planet; gatiḥ — pohyb; anyā — jiné; eva — jistě; nakṣatra-antare — na různých hvězdách; rāśi-antare — v různých znameních; ca — a; upalabhyamānatvāt — díky pozorování.
Překlad
Śrī Śukadeva Gosvāmī jasně odpověděl: Při otáčení hrnčířského kruhu, na kterém jsou malí mravenci, se pozorovateli jeví pohyb mravenců jako odlišný od pohybu kola, protože se zdají být někdy na jedné části kola a jindy na druhé. Znamení a souhvězdí s horou Sumeru a Dhruvalokou po pravé straně se pohybují s kolem času a Slunce s ostatními planetami, které připomínají mravence, se pohybují s nimi. Slunce a planety však lze v různou dobu pozorovat v různých znameních a souhvězdích. To svědčí o tom, že se jejich pohyb liší od pohybu zvěrokruhu a samotného kola času.
Verš
Synonyma
saḥ — ten; eṣaḥ — tato; bhagavān — svrchovaně mocná; ādi-puruṣaḥ — původní osoba; eva — jistě; sākṣāt — přímo; nārāyaṇaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa; lokānām — všech planet; svastaye — ve prospěch; ātmānam — Sám; trayī-mayam — skládající se ze tří Ved (Sāma, Yajur a Ṛg); karma-viśuddhi — očištění plodonosných činností; nimittam — příčina; kavibhiḥ — velkými světci; api — také; ca — a; vedena — védským poznáním; vijijñāsyamānaḥ — dotázán na; dvādaśa-dhā — na dvanáct částí; vibhajya — rozdělil; ṣaṭsu — na šest; vasanta-ādiṣu — počínaje jarem; ṛtuṣu — roční období; yathā-upajoṣam — podle požitku úměrnému jejich minulým činnostem; ṛtu-guṇān — vlastnosti různých ročních období; vidadhāti — zařizuje.
Překlad
Původní příčinou vesmírného projevu je Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa. Když se velcí světci, plně obeznámení s védským poznáním, modlili k Nejvyššímu Pánu, sestoupil do tohoto hmotného světa v podobě Slunce, aby přinesl prospěch všem planetám a očistil plodonosné činnosti. Rozdělil se na dvanáct částí a stvořil roční období, počínaje jarem. Tímto způsobem stvořil vlastnosti ročních období, jako je horko, zima a tak dále.
Verš
Synonyma
tam — On (Nejvyšší Osobnost Božství); etam — to; iha — v tomto světě smrti; puruṣāḥ — všichni lidé; trayyā — se třemi částmi; vidyayā — védským poznáním; varṇa-āśrama-ācāra — činnosti systému varṇāśrama; anupathāḥ — následují; ucca-avacaiḥ — vyšší nebo nižší podle různých postavení ve varṇāśrama-dharmě (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra); karmabhiḥ — jejich příslušnými činnostmi; āmnātaiḥ — předané; yoga-vitānaiḥ — meditací a dalšími jógovými metodami; ca — a; śraddhayā — s pevnou vírou; yajantaḥ — uctívají; añjasā — bez potíží; śreyaḥ — nejvyšší prospěch v životě; samadhigacchanti — dosáhnou.
Překlad
Podle systému čtyř vareṇ a čtyř āśramů lidé obvykle uctívají Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa, v podobě boha Slunce. S pevnou vírou uctívají Nejvyšší Osobnost jako Nadduši podle obřadů, jako je agnihotra a podobné vyšší či nižší plodonosné činnosti předané ve třech Vedách, a podle metody mystické yogy. Tak velmi snadno dosáhnou nejvyššího cíle života.
Verš
Synonyma
atha — proto; saḥ — On; eṣaḥ — ta; ātmā — živá síla; lokānām — všech tří světů; dyāv-ā-pṛthivyoḥ antareṇa — mezi horními a dolními částmi vesmíru; nabhaḥ-valayasya — meziplanetárního prostoru; kāla-cakra-gataḥ — umístěný na kole času; dvādaśa māsān — dvanáct měsíců; bhuṅkte — prochází; rāśi-saṁjñān — pojmenované podle znamení zvěrokruhu; saṁvatsara-avayavān — části celého roku; māsaḥ — jeden měsíc; pakṣa-dvayam — dvě čtrnáctidenní období; divā — den; naktam ca — a noc; iti — takto; sapāda-ṛkṣa-dvayam — dvě a čtvrt souhvězdí podle hvězdářských výpočtů; upadiśanti — učí; yāvatā — takovou dobou; ṣaṣṭham aṁśam — šestina jeho oběžné dráhy; bhuñjīta — uplyne; saḥ — část; vai — vskutku; ṛtuḥ — roční období; iti — takto; upadiśyate — učí se; saṁvatsara-avayavaḥ — část roku.
Překlad
Bůh Slunce, Nārāyaṇa neboli Viṣṇu, duše všech světů, se nachází v meziplanetárním prostoru mezi horní a dolní částí vesmíru. Když Slunce prochází dvanácti měsíci kola času, přichází do styku s dvanácti různými znameními zvěrokruhu a podle nich přijímá dvanáct různých jmen. Součet těchto dvanácti měsíců se nazývá saṁvatsara, jeden celý rok. Dvě čtrnáctidenní období — jedno dorůstajícího a druhé ubývajícího Měsíce — tvoří podle výpočtů lunárního kalendáře jeden měsíc. Stejné období tvoří jeden den a noc na Pitṛloce. Podle hvězdářských výpočtů se měsíc rovná dvěma a čtvrt souhvězdím. Když Slunce putuje dva měsíce, uplyne jedno roční období, a proto jsou změny ročních období považovány za části těla roku.
Verš
Synonyma
Překlad
Doba, kterou Slunce potřebuje k procestování poloviny vesmíru, se nazývá ayana, doba jeho pohybu (na severu či na jihu).
Verš
Synonyma
atha — nyní; ca — také; yāvat — dokud; nabhaḥ-maṇḍalam — meziplanetární prostor, mezi horním a dolním světem; saha — spolu s; dyau — horního světa; āpṛthivyoḥ — dolního světa; maṇḍalābhyām — sféry; kārtsnyena — zcela; saḥ — on; ha — vskutku; bhuñjīta — může projít; tam — ten; kālam — čas; saṁvatsaram — Saṁvatsara; parivatsaram — Parivatsara; iḍāvatsaram — Iḍāvatsara; anuvatsaram — Anuvatsara; vatsaram — Vatsara; iti — takto; bhānoḥ — Slunce; māndya — pomalou; śaighrya — rychlou; sama — a stejnoměrnou; gatibhiḥ — rychlostmi; samāmananti — zkušení učenci popisují.
Překlad
Bůh Slunce se pohybuje třemi rychlostmi — pomalou, rychlou a průměrnou. Dobu, kterou stráví cestou okolo nebeské, pozemské a meziplanetární sféry, když cestuje těmito třemi rychlostmi, označují učenci pěti jmény — Saṁvatsara, Parivatsara, Iḍāvatsara, Anuvatsara a Vatsara.
Význam
Podle astronomických výpočtů založených na solárním kalendáři je každý rok o šest dní delší než kalendářní rok a podle výpočtů založených na lunárním kalendáři je o šest dní kratší. Vlivem pohybů Slunce a Měsíce tedy vzniká mezi slunečním a měsíčním rokem rozdíl dvanácti dnů. S tím, jak plyne Saṁvatsara, Parivatsara, Iḍāvatsara, Anuvatsara a Vatsara, se každý pátý rok přidávají dva měsíce navíc. Tak vzniká šestá saṁvatsara, ale protože je dodatečná, výpočty solárního kalendáře se provádějí podle uvedených pěti jmen.
Verš
Synonyma
evam — tak; candramā — Měsíc; arka-gabhastibhyaḥ — od slunečních paprsků; upariṣṭāt — nad; lakṣa-yojanataḥ — ve vzdálenosti 100 000 yojanů; upalabhyamānaḥ — umístěný; arkasya — sluneční koule; saṁvatsara-bhuktim — uplynutí jednoho roku požitku; pakṣābhyām — dvěma čtrnáctidenními obdobími; māsa-bhuktim — uplynutí jednoho měsíce; sapāda-ṛkṣābhyām — dvěma a čtvrt dny; dinena — dnem; eva — jen; pakṣa-bhuktim — uplynutí čtrnácti dnů; agracārī — s dravostí; druta-tara-gamanaḥ — pohybující se rychleji; bhuṅkte — prochází.
Překlad
Ve vzdálenosti 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů) nad slunečními paprsky je Měsíc, jenž se pohybuje rychleji než Slunce. Za dvě lunární čtrnáctidenní období Měsíc procestuje vzdálenost jedné sluneční saṁvatsary, za dva a čtvrt dne vzdálenost, kterou Slunce urazí za měsíc, a za jeden den vzdálenost, kterou Slunce překoná za čtrnáct dní.
Význam
Vezmeme-li v úvahu, že Měsíc je 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů) nad paprsky Slunce, je velmi zarážející, že by moderní výlety na jeho povrch byly možné. Jelikož je Měsíc tak daleko, zůstává záhadou, jak by se tam vesmírné lodě mohly dostat. Moderní vědecké výpočty podléhají jedné změně za druhou, a proto jsou nejisté. Musíme přijmout výpočty uváděné ve védské literatuře. Ty se nemění — astronomické výpočty provedené před dávnými lety a zaznamenané ve védských písmech jsou platné i dnes. To, zda jsou lepší védské nebo moderní výpočty, může pro druhé zůstat záhadou, ale co se nás týče, přijímáme védské výpočty jako správné.
Verš
Synonyma
atha — takto; ca — také; āpūryamāṇābhiḥ — postupně rostoucí; ca — a; kalābhiḥ — částmi Měsíce; amarāṇām — polobohů; kṣīyamāṇābhiḥ — postupným ubýváním; ca — a; kalābhiḥ — částmi Měsíce; pitṝṇām — obyvatel planety zvané Pitṛloka; ahaḥ-rātrāṇi — dny a noci; pūrva-pakṣa-apara-pakṣābhyām — obdobím růstu a ubývání; vitanvānaḥ — rozděluje; sarva-jīva-nivaha — souhrnu živých bytostí; prāṇaḥ — život; jīvaḥ — hlavní živá bytost; ca — také; ekam ekam — jedno po druhém; nakṣatram — souhvězdí; triṁśatā — třiceti; muhūrtaiḥ — muhūrtami; bhuṅkte — prochází.
Překlad
Když Měsíc dorůstá, jeho svítících částí denně přibývá, což vytváří polobohům den a pitům noc. Když ho naopak ubývá, přináší to noc polobohům a den pitům. Tak projde Měsíc každým souhvězdím za třicet muhūrt (celý den). Měsíc je zdrojem nektarového chladu, který ovlivňuje růst obilí, a proto je bůh Měsíce považován za život všech živých bytostí. Díky tomu se nazývá Jīva, hlavní živá bytost ve vesmíru.
Verš
Synonyma
yaḥ — ten; eṣaḥ — tento; ṣoḍaśa-kalaḥ — se všemi šestnácti částmi (úplněk); puruṣaḥ — osoba; bhagavān — s velkou mocí získanou od Nejvyšší Osobnosti Božství; manaḥ-mayaḥ — vládnoucí božstvo mysli; anna-mayaḥ — zdroj energie pro obilí; amṛta-mayaḥ — zdroj podstaty života; deva — všech polobohů; pitṛ — všech obyvatel Pitṛloky; manuṣya — všechny lidské bytosti; bhūta — všechny živé bytosti; paśu — zvířat; pakṣi — ptáků; sarīsṛpa — plazů; vīrudhām — všech druhů bylin a rostlin; prāṇa — životní vzduch; api — jistě; āyana-śīlatvāt — kvůli osvěžení; sarva-mayaḥ — všeprostupující; iti — takto; varṇayanti — učenci popisují.
Překlad
Jelikož Měsíc oplývá veškerou mocí, zastupuje vliv Nejvyšší Osobnosti Božství. Je vládnoucím božstvem mysli všech, a proto se bůh Měsíce nazývá Manomaya. Měsíc je nazýván rovněž Annamaya, protože dodává sílu všem bylinám a rostlinám, a také Amṛtamaya, protože je zdrojem života všech živých bytostí. Těší polobohy, pity, lidské bytosti, zvířata, ptáky, plazy, stromy, rostliny a všechny ostatní živé bytosti. Jeho přítomnost uspokojuje každého, a to je důvod, proč se nazývá také Sarvamaya (všeprostupující).
Verš
Synonyma
tataḥ — od té oblasti Měsíce; upariṣṭāt — vzhůru; dvi-lakṣa-yojanataḥ — 200 000 yojanů; nakṣatrāṇi — mnoho hvězd; merum — hora Sumeru; dakṣiṇena eva — napravo; kāla-ayane — ke kolu času; īśvara-yojitāni — připoutány Nejvyšší Osobností Božství; saha — s; abhijitā — hvězda známá jako Abhijit; aṣṭā-viṁśatiḥ — dvacet osm.
Překlad
Ve vzdálenosti 200 000 yojanů (2 560 000 kilometrů) nad Měsícem se nachází mnoho hvězd. Svrchovanou vůlí Nejvyšší Osobnosti Božství jsou připevněny ke kolu času, a tak se otáčejí s horou Sumeru po své pravé straně, přičemž se jejich pohyb liší od pohybu Slunce. Mezi nimi je dvacet osm hvězd, které jsou velmi významné, a nejpřednější z nich se nazývá Abhijit.
Význam
Hvězdy, o kterých se zde mluví, jsou 2 560 000 kilometrů nad Měsícem, tedy 6 400 000 kilometrů nad Zemí.
Verš
Synonyma
tataḥ — od té hvězdokupy; upariṣṭāt — vzhůru; uśanā — Venuše; dvi-lakṣa-yojanataḥ — 200 000 yojanů (2 560 000 kilometrů); upalabhyate — je vidět; purataḥ — před; paścāt — za; saha — spolu s; eva — vskutku; vā — a; arkasya — Slunce; śaighrya — rychlé; māndya — pomalé; sāmyābhiḥ — stejné; gatibhiḥ — pohyby; arkavat — přesně jako Slunce; carati — obíhá; lokānām — všech planet ve vesmíru; nityadā — neustále; anukūlaḥ — skýtá příznivé podmínky; eva — vskutku; prāyeṇa — téměř vždy; varṣayan — způsobuje déšť; cāreṇa — plněním mraků; anumīyate — je vnímána; saḥ — ona (Venuše); vṛṣṭi-viṣṭambha — překážky deště; graha-upaśamanaḥ — neutralizuje vliv planet.
Překlad
Asi 2 560 000 kilometrů nad touto skupinou hvězd je planeta Venuše, která se pohybuje téměř stejně jako Slunce, co se týče rychlých, pomalých a středních pohybů. Někdy se pohybuje za Sluncem, někdy před ním a jindy společně s ním. Odstraňuje vliv planet, jež brání dešti — její přítomnost tedy způsobuje déšť, a z toho důvodu je považována za velmi příznivou pro všechny živé bytosti ve vesmíru. Tuto skutečnost potvrzují velcí učenci.
Verš
Synonyma
uśanasā — s Venuší; budhaḥ — Merkur; vyākhyātaḥ — vysvětleno; tataḥ — od té (Venuše); upariṣṭāt — nad; dvi-lakṣa-yojanataḥ — 2 560 000 kilometrů; budhaḥ — Merkur; soma-sutaḥ — syn Měsíce; upalabhyamānaḥ — je umístěný; prāyeṇa — téměř vždy; śubha-kṛt — velmi příznivý pro obyvatele vesmíru; yadā — když; arkāt — od Slunce; vyatiricyeta — je oddělen; tadā — tehdy; ativāta — cyklóny a jinými nepříznivými účinky; abhra — mraky; prāya — téměř vždy; anāvṛṣṭi-ādi — jako je nedostatek deště; bhayam — podmínky, které nahánějí strach; āśaṁsate — expanduje.
Překlad
Merkur je popisován jako podobný Venuši tím, že se pohybuje někdy za Sluncem, někdy před ním a někdy s ním. Je 2 560 000 kilometrů nad Venuší a 11 520 000 kilometrů nad Zemí. Merkur, syn Měsíce, je pro obyvatele vesmíru téměř vždy velmi příznivý, ale když se nepohybuje společně se Sluncem, přináší cyklóny, prach, nepravidelný déšť a mraky bez vody. Způsobováním nedostatečných či nadměrných srážek tedy vytváří podmínky, které nahánějí strach.
Verš
Synonyma
ataḥ — od toho; ūrdhvam — nad; aṅgārakaḥ — Mars; api — také; yojana-lakṣa-dvitaye — ve vzdálenosti 2 560 000 kilometrů; upalabhyamānaḥ — je umístěn; tribhiḥ tribhiḥ — s každými třemi a třemi; pakṣaiḥ — období, která trvají čtrnáct dní; eka-ekaśaḥ — jedno za druhým; rāśīn — znamení; dvādaśa — dvanáct; anubhuṅkte — prochází; yadi — když; na — ne; vakreṇa — se zakřivením; abhivartate — přichází; prāyeṇa — téměř vždy; aśubha-grahaḥ — nepříznivá planeta; agha-śaṁsaḥ — způsobuje nesnáze.
Překlad
2 560 000 kilometrů nad Merkurem — tedy 14 080 000 kilometrů nad Zemí — je planeta Mars. Pokud není její pohyb zakřivený, prochází každým znamením zvěrokruhu za tři čtrnáctidenní období, a tímto způsobem postupně projde všemi dvanácti znameními. Téměř vždy je zdrojem nepříznivých podmínek, pokud jde o déšť a další vlivy.
Verš
Synonyma
tataḥ — ten (Mars); upariṣṭāt — nad; dvi-lakṣa-yojana-antara-gatāḥ — ve vzdálenosti 2 560 000 kilometrů; bhagavān — nejmocnější planeta; bṛhaspatiḥ — Jupiter; eka-ekasmin — jedním za druhým; rāśau — znamení; parivatsaram parivatsaram — po dobu Parivatsary; carati — pohybuje se; yadi — když; na — ne; vakraḥ — zakřivený; syāt — stává se; prāyeṇa — téměř vždy; anukūlaḥ — velmi příznivý; brāhmaṇa-kulasya — pro brāhmaṇy ve vesmíru.
Překlad
2 560 000 kilometrů nad Marsem, tedy 16 640 000 kilometrů nad Zemí, se nachází planeta Jupiter, která prochází jedním znamením zvěrokruhu za dobu jedné Parivatsary. Pokud není její pohyb zakřivený, je velmi příznivá pro všechny brāhmaṇy ve vesmíru.
Verš
Synonyma
tataḥ — ten (Jupiter); upariṣṭāt — nad; yojana-lakṣa-dvayāt — 2 560 000 kilometrů daleko; pratīyamānaḥ — nachází se; śanaiścaraḥ — planeta Saturn; eka-ekasmin — jedním za druhým; rāśau — znamení zvěrokruhu; triṁśat māsān — v každém po dobu třiceti měsíců; vilam-bamānaḥ — setrvává; sarvān — všech dvanáct znamení zvěrokruhu; eva — jistě; anuparyeti — prochází; tāvadbhiḥ — tolika; anuvatsaraiḥ — Anuvatsarami; prāyeṇa — téměř vždy; hi — vskutku; sarveṣām — všem obyvatelům; aśāntikaraḥ — velmi znepokojující.
Překlad
Ve vzdálenosti 2 560 000 kilometrů nad Jupiterem — čili 19 200 000 kilometrů nad Zemí — je planeta Saturn, která prochází každým znamením zvěrokruhu třicet měsíců a celým zvěrokruhem projde za třicet Anuvatsar. Je vždy velmi nepříznivá pro situaci ve vesmíru.
Verš
Synonyma
tataḥ — planeta Saturn; uttarasmāt — nad; ṛṣayaḥ — velcí svatí mudrci; ekādaśa-lakṣa-yojana-antare — ve vzdálenosti 1 100 000 yojanů; upalabhyante — nachází se; ye — ti všichni; eva — vskutku; lokānām — pro všechny obyvatele vesmíru; śam — štěstí; anubhāvayantaḥ — neustále myslí na; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; viṣṇoḥ — Pán Viṣṇu; yat — což; paramam padam — svrchované sídlo; pradakṣiṇam — nechávají vpravo; prakramanti — krouží okolo.
Překlad
Ve vzdálenosti 14 080 000 kilometrů nad Saturnem, tedy 33 280 000 kilometrů nad Zemí, se nachází sedm svatých mudrců, kteří neustále myslí na blaho obyvatel vesmíru. Krouží okolo svrchovaného sídla Pána Viṣṇua, jež je známé jako Dhruvaloka či Polárka.
Význam
Śrīla Madhvācārya cituje tento verš z Brahmāṇḍa Purāṇy:
śiśumāra-vapuṣy atha
ūrdhva-lokeṣu sa vyāpta
ādityādyās tad-āśritā
Pán Viṣṇu, Jenž je zdrojem poznání a transcendentální blaženosti, přijal podobu Śiśumāry v sedmém nebi, které se nachází na nejvyšší úrovni ve vesmíru. Všechny ostatní planety, počínaje Sluncem, jsou pod ochranou této planetární soustavy zvané Śiśumāra.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté druhé kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Oběžné dráhy planet”.