Śrīmad-bhāgavatam 5.19.7
Verš
na vāṅ na buddhir nākṛtis toṣa-hetuḥ
tair yad visṛṣṭān api no vanaukasaś
cakāra sakhye bata lakṣmaṇāgrajaḥ
Synonyma
na — ne; janma — zrození ve velice ušlechtilé, aristokratické rodině; nūnam — vskutku; mahataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; na — ani; saubhagam — velké štěstí; na — ne; vāk — elegantní vyjadřování; na — ani; buddhiḥ — bystrost inteligence; na — ne; ākṛtiḥ — tělesné rysy; toṣa-hetuḥ — příčina potěšení Pána; taiḥ — všemi těmito výše uvedenými přednostmi; yat — protože; visṛṣṭān — odmítl; api — ačkoliv; naḥ — nás; vana-okasaḥ — obyvatele lesa; cakāra — přijal; sakhye — v přátelství; bata — běda; lakṣmaṇa-agra-jaḥ — Pán Śrī Rāmacandra, starší bratr Lakṣmaṇa.
Překlad
Nikdo nemůže získat přátelství s Nejvyšším Pánem Rāmacandrou na základě hmotných předností, jako je zrození v aristokratické rodině, tělesná krása, řečnická působivost, bystrá inteligence nebo příslušnost k vyšší rase či národu. Žádná z těchto předností není pro dosažení přátelství s Pánem Śrī Rāmacandrou skutečným předpokladem. Jak jinak by bylo možné, že i když jsme necivilizovaní obyvatelé lesa, kteří nemají vznešený původ, neoplýváme žádnou tělesnou krásou a nedokážeme hovořit jako urození lidé, Pán Rāmacandra nás přesto přijal za Své přátele?
Význam
Śrīmatī Kuntīdevī ve své modlitbě, kterou vyjadřovala své pocity, oslovila Kṛṣṇu výrazem akiñcana-gocara. Předpona a znamená “ne” a kiñcana znamená “něco z tohoto hmotného světa”. Někdo je možná velice pyšný na své význačné postavení, hmotné bohatství, krásu, vzdělání a další přednosti, ale přestože jsou to jistě dobré předpoklady pro hmotné vztahy, k dosažení přátelství s Nejvyšší Osobností Božství nejsou nutné. Od toho, kdo má všechny tyto hmotné vlastnosti, se očekává, že se stane oddaným — a když tak skutečně učiní, budou jeho vlastnosti náležitě využité. Ti, kdo jsou pyšní na svůj vznešený původ, bohatství, vzdělání a krásu (janmaiśvarya-śruta-śrī), bohužel nemají zájem rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a Nejvyšší Osobnost Božství se o všechny tyto hmotné předpoklady také nezajímá. Nejvyššího Pána lze dosáhnout oddaností (bhaktyā mām abhijānāti). Oddanost a upřímná touha sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství jsou jediné předpoklady. Rūpa Gosvāmī také řekl, že cenou za dosažení přízně Boha je pouze upřímná touha ji mít (laulyam ekaṁ mūlyam). V Caitanya-bhāgavatě je řečeno:
brahmā śiva kāṅde yāra dekhiyā mahimā
dhane jane pāṇḍitye kṛṣṇa nāhi pāi
kevala bhaktira vaśa caitanya-gosāñi
“Pohleďte, jak velké štěstí má oddaný Kholāvecā. Pán Brahmā a Śiva roní slzy, když vidí jeho velikost. Pána Kṛṣṇu nelze získat sebevětším množstvím bohatství, stoupenců či učenosti. Śrī Caitanyu Mahāprabhua ovládá jedině čistá oddanost.” Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu měl jednoho velice upřímného oddaného, který se jmenoval Kholāvecā Śrīdhara a jehož jedinou výdělečnou činností byl prodej nádob z kůry banánovníků. Ať byl jeho příjem jakýkoliv, padesát procent vždy použil na uctívání matky Gangy a dalšími padesáti procenty zajišťoval své životní nezbytnosti. Byl tak chudý, že žil v chatrči s děravou střechou. Nemohl si dovolit ani mosazné nádobí, a proto pil vodu z kovového džbánku. Byl však velkým oddaným Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Kholāvecā Śrīdhara je typickým příkladem toho, jak se může chudý člověk, který nemá žádné hmotné vlastnictví, stát navýsost vznešeným oddaným Pána. Závěr je, že útočiště u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy nebo Śrī Caitanyi Gosāñiho není možné dosáhnout prostřednictvím hmotných předností; lze ho získat jedině čistou oddanou službou.
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
“Oddaný má vykonávat transcendentální láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi s příznivým postojem a bez touhy po hmotném prospěchu či zisku z plodonosných činností nebo filozofické spekulace. To se nazývá čistá oddaná služba.”