SB 5.18.39

pramathya daityaṁ prativāraṇaṁ mṛdhe
yo māṁ rasāyā jagad-ādi-sūkaraḥ
kṛtvāgra-daṁṣṭre niragād udanvataḥ
krīḍann ivebhaḥ praṇatāsmi taṁ vibhum iti
Překlad slovo od slova: 
pramathya — poté, co jsi zabil; daityam — démona; prativāraṇam — nanejvýš hrozivého soupeře; mṛdhe — v boji; yaḥ — ten, kdo; mām — mě (Zemi); rasāyāḥ — kleslou na dno vesmíru; jagat — v tomto hmotném světě; ādi-sūkaraḥ — původní podoba kance; kṛtvā — udržující; agra-daṁṣṭre — na špičce klu; niragāt — vyšel z vody; udanvataḥ — z Oceánu Garbhodaka; krīḍan — hrající si; iva — jako; ibhaḥ — slon; praṇatā asmi — klaním se; tam — Jemu; vibhum — Nejvyššímu Pánu; iti — takto.
Překlad: 
Můj Pane, v podobě původního kance v tomto vesmíru jsi bojoval s velkým démonem Hiraṇyākṣou, kterého jsi zabil. Poté jsi mě (Zemi) vyzdvihl na špičce Svého klu z Oceánu Garbhodaka, stejně jako hrající si slon vytrhne z vody lotosový květ. Klaním se před Tebou.
Význam: 

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k osmnácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Modlitby obyvatel Jambūdvīpu k Nejvyššímu Pánu”.