Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 5.14.17

Verš

kadācin manorathopagata-pitṛ-pitāmahādy asat sad iti svapna-nirvṛti-lakṣaṇam anubhavati.

Synonyma

kadācit — někdy; manoratha-upagata — získané mentální spekulací; pitṛ — otec; pitā-maha-ādi — nebo děd a další; asat — i když je dávno po smrti (a nikdo neví, že duše odešla); sat — otec nebo děd znovu přichází; iti — takto uvažuje; svapna-nirvṛti-lakṣaṇam — štěstí, jaké prožíváme ve snech; anubhavati — podmíněná duše cítí.

Překlad

Někdy si podmíněná duše představuje, že její otec nebo děd znovu přišel v podobě jejího syna nebo vnuka. Takto cítí štěstí, jaké někdy prožíváme ve snu, a libuje si v takových mentálních výmyslech.

Význam

Kvůli neznalosti skutečné existence Pána si podmíněná duše představuje mnoho věcí. Pod vlivem plodonosného jednání se setkává se svými příbuznými, otci, syny a dědy, stejně jako se shlukují stébla trávy v plynoucí řece. Za okamžik budou vlnami rozhozena a ztratí spolu veškeré spojení. V podmíněném životě je živá bytost dočasně ve styku s mnoha jinými podmíněnými dušemi. Spojují se jako rodinní členové a hmotná citová náklonnost je tak silná, že i poté, co otec či děd odejdou, si člověk libuje v myšlenkách, že se vracejí do rodiny v jiných podobách. Někdy se to může i stát, ale v každém případě je pravda, že podmíněná duše v takových výmyslech vyhledává potěšení.