Śrīmad-bhāgavatam 5.10.16
Verš
bibharṣi sūtraṁ katamo ’vadhūtaḥ
kasyāsi kutratya ihāpi kasmāt
kṣemāya naś ced asi nota śuklaḥ
Synonyma
kaḥ tvam — kdo jsi; nigūḍhaḥ — skrytý; carasi — pohybuješ se v tomto světě; dvijānām — mezi brāhmaṇy či světci; bibharṣi — nosíš také; sūtram — posvátnou šňůru, která náleží prvotřídním brāhmaṇům; katamaḥ — jaká; avadhūtaḥ — vysoce pokročilá osoba; kasya asi — čí jsi (žák nebo syn); kutratyaḥ — odkud; iha api — sem, na toto místo; kasmāt — za jakým účelem; kṣemāya — ve prospěch; naḥ — nás; cet — zdali; asi — jsi; na uta — nebo ne; śuklaḥ — osobnost v čisté kvalitě dobra (Kapiladeva).
Překlad
Král Rahūgaṇa řekl: Ó brāhmaṇo, vypadá to, že se pohybuješ tímto světem skrytý a druhými nepoznán. Kdo jsi? Jsi učený brāhmaṇa a světec? Vidím, že nosíš posvátnou šňůru. Jsi jeden z těch vznešených, osvobozených světců, jako je Dattātreya a další, vysoce pokročilí učenci? Mohu se tě zeptat, čí jsi žák? Kde žiješ? Proč jsi přišel na toto místo? Je tvým posláním přinést nám prospěch? Prozraď mi prosím, kdo jsi.
Význam
Mahārāja Rahūgaṇa si velice přál získat další osvícení ve védském poznání, protože chápal, že Jaḍa Bharata patří k bráhmanskému rodu — buď z hlediska učednické posloupnosti, nebo zrozením v dynastii brāhmaṇů. Ve Vedách je řečeno: tad vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet. Rahūgaṇa přijímal Jaḍa Bharatu jako gurua, ale každý guru musí prokázat své postavení nejen tím, že nosí posvátnou šňůru, ale také tím, že rozvíjí poznání duchovního života. Rovněž významné je, že se Rahūgaṇa ptal Jaḍa Bharaty, ke kterému rodu patří. Existují dva druhy rodů — jeden z hlediska dynastie a druhý z hlediska učednické posloupnosti. Od obou lze získat osvícení. Slovo śuklaḥ se vztahuje na někoho, kdo je v kvalitě dobra. Chce-li člověk získat duchovní poznání, musí vyhledat pravého bráhmanského gurua; buď v učednické posloupnosti, nebo v rodu učených brāhmaṇů.