Śrīmad-bhāgavatam 4.9.8
Verš
supta-prabuddha iva nātha bhavat-prapannaḥ
tasyāpavargya-śaraṇaṁ tava pāda-mūlaṁ
vismaryate kṛta-vidā katham ārta-bandho
Synonyma
tvat-dattayā — předaným tebou; vayunayā — poznáním; idam — toto; acaṣṭa — mohl vidět; viśvam — celý vesmír; supta-prabuddhaḥ — člověk, který procitl; iva — jako; nātha — ó můj Pane; bhavat-prapannaḥ — Pán Brahmā, který se Ti odevzdal; tasya — jeho; āpavargya — těch, kdo touží po osvobození; śaraṇam — útočiště; tava — Tvé; pāda-mūlam — lotosové nohy; vismaryate — může zapomenout; kṛta-vidā — vzdělaný člověk; katham — jak; ārta-bandho — ó příteli nešťastných.
Překlad
Ó můj Pane, Pán Brahmā se Ti zcela odevzdal. Na počátku jsi mu vštípil poznání, prostřednictvím kterého uviděl a pochopil celý vesmír, podobně jako si člověk, který procitne, vzpomene na své bezprostřední povinnosti. Jsi jediným útočištěm těch, kdo touží po vysvobození, a opravdovým přítelem nešťastných. Jak tedy na Tebe kdy může vzdělaný člověk s dokonalým poznáním zapomenout?
Význam
Oddaný, který se Pánu zcela odevzdal, na Něho nikdy ani na okamžik nezapomene. Ví, že bezpříčinná milost Nejvyšší Osobnosti Božství je mimo dosah jeho chápání — nemůže ani odhadnout, jak velký prospěch milostí Pána získává. Čím více Pánovi slouží, tím více ho Pánova energie povzbuzuje do další služby. Pán v Bhagavad-gītě říká, že těm, kdo Mu neustále s láskou a oddaností slouží, dává zevnitř inteligenci, pomocí které mohou dělat další pokroky. Takto povzbuzený oddaný nemůže na Pána nikdy zapomenout. Je Mu neustále zavázán, že Jeho milostí získává stále více síly do oddané služby. Milostí Pána mohli světci Sanaka, Sanātana a Pán Brahmā vidět celý vesmír prostřednictvím poznání Nejvyšší Osobnosti Božství. Pokud nejsme duchovně osvíceni, v podstatě stále jen spíme, i když jsme zdánlivě celý den vzhůru. V noci spíme a přes den pracujeme, ale bez duchovního osvícení není naše práce nic jiného než spánek. Proto oddaný nikdy nezapomíná na prospěch, který od Pána získává.
Pán je zde osloven jako přítel nešťastných — ārta-bandhu. Bhagavad-gītā praví, že po mnoha a mnoha životech tvrdé askeze při hledání pravdy dojde oddaný ke skutečnému poznání, a stane se moudrým, když se odevzdá Nejvyšší Osobnosti Božství. Přívrženci māyāvādské filozofie, kteří nepovažují odevzdání se Pánu za nutné, opravdové poznání postrádají. Oddaný, který má dokonalé poznání, nikdy nezapomíná na svůj závazek vůči Pánu.