SB 4.9.58-59

dhruvāya pathi dṛṣṭāya
tatra tatra pura-striyaḥ
siddhārthākṣata-dadhy-ambu-
dūrvā-puṣpa-phalāni ca
upajahruḥ prayuñjānā
vātsalyād āśiṣaḥ satīḥ
śṛṇvaṁs tad-valgu-gītāni
prāviśad bhavanaṁ pituḥ
Překlad slovo od slova: 
dhruvāya — na Dhruvu; pathi — na cestě; dṛṣṭāya — spatřeného; tatra tatra — tu a tam; pura-striyaḥ — hospodyně; siddhārtha — bílá hořčičná semínka; akṣata — ječmen; dadhi — tvaroh; ambu — voda; dūrvā — čerstvá tráva; puṣpa — květy; phalāni — ovoce; ca — rovněž; upajahruḥ — sypaly; prayuñjānāḥ — pronášely; vātsalyāt — z lásky; āśiṣaḥ — požehnání; satīḥ — urozené dámy; śṛṇvan — když poslouchal; tat — jejich; valgu — příjemné; gītāni — písně; prāviśat — vstoupil; bhavanam — do paláce; pituḥ — svého otce.
Překlad: 
Když Dhruva Mahārāja projížděl ulicemi, shromáždily se všechny urozené dámy z okolních domů, jen aby ho mohly spatřit. Z mateřské lásky mu dávaly svá požehnání a zasypávaly ho bílými hořčičnými semínky, ječmenem, tvarohem, vodou, čerstvou trávou, ovocem a květinami. Dhruva Mahārāja poslouchal krásné písně, které zpívaly, a za jejich tónů vstoupil do paláce svého otce.