SB 4.9.28

vidura uvāca
sudurlabhaṁ yat paramaṁ padaṁ harer
māyāvinas tac-caraṇārcanārjitam
labdhvāpy asiddhārtham ivaika-janmanā
kathaṁ svam ātmānam amanyatārtha-vit
Překlad slovo od slova: 
viduraḥ uvāca — Vidura se ptal dále; sudurlabham — velmi vzácné; yat — to, co; paramam — je nejvyšší; padam — postavení; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; māyā-vinaḥ — nesmírně laskavý; tat — Jeho; caraṇa — lotosové nohy; arcana — uctíváním; arjitam — získané; labdhvā — dosáhl; api — ačkoliv; asiddha-artham — nesplněné; iva — jako kdyby; eka-janmanā — v průběhu jednoho života; katham — proč; svam — vlastní; ātmānam — srdce; amanyata — cítil; artha-vit — velmi moudrý.
Překlad: 
Śrī Vidura se otázal: Drahý brāhmaṇo, není snadné se dostat do Pánova sídla. Lze ho dosáhnout pouze čistou oddanou službou, jež jediná těší nadevše laskavého a milostivého Pána. Dhruva Mahārāja, který byl velmi moudrý a svědomitý, dosáhl tohoto postavení dokonce během jednoho života. Proč tedy nebyl spokojený?
Význam: 

Světec Vidura zde klade závažnou otázku. Významný je výraz artha-vit, který se vztahuje na toho, kdo dokáže rozlišovat mezi skutečností a iluzí. Artha-vit se také nazývá paramahaṁsa — taková osobnost přijímá jen činný princip všeho. Podobně jako labuť dokáže ze směsi vody a mléka vysát jen mléko, přijímá paramahaṁsa jako svůj život a duši jen Nejvyšší Osobnost Božství a o vnější, hmotné věci se nestará. Dhruva Mahārāja byl paramahaṁsa a díky svému odhodlání dosáhl toho, po čem toužil. Přesto však nebyl při svém návratu domů příliš spokojený.