Śrīmad-bhāgavatam 4.9.19
Verš
vedāhaṁ te vyavasitaṁ
hṛdi rājanya-bālaka
tat prayacchāmi bhadraṁ te
durāpam api suvrata
Synonyma
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; veda — znám; aham — Já; te — tvou; vyavasitam — odhodlanost; hṛdi — v srdci; rājanya-bālaka — ó synu krále; tat — tím; prayacchāmi — obdaruji tě; bhadram — hodně štěstí; te — tobě; durāpam — přestože je to velice obtížné získat; api — ačkoliv; su-vrata — ten, kdo složil zbožný slib.
Překlad
Nejvyšší Pán pravil: Můj milý Dhruvo, synu krále, splnil jsi zbožné sliby a Já znám i přání, které se skrývá ve tvém srdci. Ačkoliv je tvá touha neskromná a je obtížné ji splnit, dám ti vše, po čem dychtíš. Přeji ti, abys byl šťasten.
Význam
Pán je ke Svým oddaným tak milostivý, že Dhruvovi Mahārājovi ihned řekl: “Buď šťastný.” Dhruvu Mahārāje v mysli sužovaly velké obavy, neboť při vykonávání oddané služby toužil po hmotném prospěchu, což mu bránilo dosáhnout stádia lásky k Bohu. Bhagavad-gītā (2.44) praví: bhogaiśvarya-prasaktānām — toho, kdo má sklony k hmotnému požitku, nemůže oddaná služba přitahovat. Je pravda, že Dhruva Mahārāja v srdci toužil po království, které by bylo mnohem větší než Brahmaloka. To je typická touha kṣatriyi. Navíc byl jen pětileté dítě, a tomu odpovídalo jeho dětinské přání mít větší království, než je otcovo, dědovo a pradědovo. Jeho otec Uttānapāda byl synem Manua a Manu byl synem Pána Brahmy. Dhruva si umínil, že všechny tyto vznešené členy své rodiny předčí, a Pán o jeho dětinských touhách věděl. Jak ale bylo možné poskytnout Dhruvovi vyšší postavení, než má Pán Brahmā?
Pán Dhruvu Mahārāje ujistil o Své lásce. Povzbudil ho, aby se netrápil, že měl dětinské hmotné touhy a současně čisté úmysly stát se velkým oddaným Pána. Pán Svému čistému oddanému obvykle neposkytuje hmotné bohatství, a to ani tehdy, když po něm oddaný touží. V případě Dhruvy Mahārāje tomu však bylo jinak. Pán věděl, že Dhruva Mahārāja je tak velký oddaný, že ho ani hmotné bohatství nikdy neodvede od lásky k Bohu. Vysoce kvalifikovaný oddaný tedy může mít možnost hmotného požitku a současně milovat Boha. To však byl výjimečný případ Dhruvy Mahārāje.