Śrīmad-bhāgavatam 4.9.16
Verš
vidyādayo vividha-śaktaya ānupūrvyāt
tad brahma viśva-bhavam ekam anantam ādyam
ānanda-mātram avikāram ahaṁ prapadye
Synonyma
yasmin — ve kterém; viruddha-gatayaḥ — opačného charakteru; hi — jistě; aniśam — vždy; patanti — jsou projevené; vidyā-ādayaḥ — poznání a nevědomost atd.; vividha — různé; śaktayaḥ — energie; ānupūrvyāt — neustále; tat — ten; brahma — Brahman; viśva-bhavam — příčina hmotného stvoření; ekam — jeden; anantam — neomezený; ādyam — původní; ānanda-mātram — výlučně blažený; avikāram — neměnný; aham — já; prapadye — klaním se.
Překlad
Drahý Pane, v Tvém neosobní projevu Brahmanu vždy existují dva protichůdné prvky — poznání a nevědomost. Tvé nekonečné energie jsou neustále projevené, ale nedělitelný, původní, neměnný, neomezený a blažený neosobní Brahman je příčinou hmotného projevu. Jelikož jsi tímto neosobním Brahmanem, hluboce se Ti klaním.
Význam
Podle Brahma-saṁhity je nekonečný neosobní Brahman záře transcendentálního těla Govindy. V této neomezené záři emanující z těla Nejvyšší Osobnosti Božství existují nesčetné vesmíry s jejich nesčetnými různorodými planetami. Ačkoliv je Nejvyšší Pán původní příčinou všech příčin, Jeho neosobní záře Brahmanu je bezprostřední příčinou hmotného projevu. Dhruva Mahārāja se proto neosobnímu rysu Pána uctivě klaní. Kdo tento neosobní rys Pána realizuje, může užívat neměnné brahmānandy neboli duchovní blaženosti.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura píše, že realizace Brahmanu, neosobního aspektu Pána, je určena pro ty, kdo jsou vysoce pokročilí, ale přesto neschopní pochopit osobní rysy či různorodost duchovního světa. O těchto oddaných se říká, že jsou jñāna-miśra-bhaktové — jejich oddaná služba je smíšená s empirickým poznáním. Jelikož realizace neosobního Brahmanu je částečnou realizací Absolutní Pravdy, Dhruva Mahārāja se Pánu v tomto aspektu uctivě klaní.
Realizace neosobního Brahmanu je vzdálenou realizací Absolutní Pravdy. Ačkoliv se Brahman zdá být bez energií, má ve skutečnosti různé energie, které jednají v rámci kategorií poznání a nevědomosti. Díky těmto energiím je neustále projevena vidyā a avidyā. Tyto dvě složky velice pěkně popisuje Īśopaniṣad, kde je řečeno, že avidyā, nevědomost, člověka někdy vede k závěru, že Absolutní Pravda je z konečného hlediska neosobní. Ve skutečnosti se osobní a neosobní realizace vyvíjí úměrně rozvoji oddané služby. Čím více budeme rozvíjet oddanou službu, tím více se přiblížíme k Absolutní Pravdě, která se na počátku, kdy jí realizujeme zdálky, projevuje jako neosobní.
Vlivem avidyā-śakti neboli māyi postrádá obyčejný člověk jak poznání, tak oddanost. Když však jñānī, částečně pokročilý člověk, pokročí ještě více, dostane se na úroveň jñāna-miśra-bhakty neboli oddaného, jehož láska se mísí s empirickým poznáním. Jeho další pokrok vede k realizaci Absolutní Pravdy jako osoby s mnoha různými energiemi. Pokročilý oddaný chápe Pána i Jeho tvůrčí energii. Jakmile uznáme tvůrčí energii Absolutní Pravdy, pochopíme i šest vznešených vlastností Nejvyšší Osobnosti Božství. Ještě pokročilejší oddaný, který má úplné poznání, může porozumět transcendentálním zábavám Pána. Pouze na této úrovni lze plně prožívat transcendentální blaženost. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dává v této souvislosti příklad člověka, který spěje ke svému cíli. Jak se k němu blíží, nejprve ho vidí z dálky. Například z dálky vidí město, do kterého jde; tehdy pouze rozpozná, že se jedná o město. Když přijde blíže, vidí kupole a vlajky, a když do něho konečně vstoupí, spatří ulice, parky, jezírka, tržnice, obchody a lidi, kteří nakupují. Vidí různá kina, a jak lidé tančí a veselí se. Když osobně vstoupí do města a vidí jeho život, je spokojený.