Skip to main content

KAPITOLA SEDMÁ

Dakṣa koná oběť

Sloka 1:
Mudrc Maitreya řekl: Ó mocný Viduro, když Pán Brahmā svými slovy uklidnil Pána Śivu, ten mu takto odpověděl.
Sloka 2:
Pán Śiva pravil: Můj drahý otče Brahmo, přestupky polobohů mi nevadí. Jsou nerozumní jako děti, a proto jejich urážky neberu vážně. Potrestal jsem je jen kvůli tomu, abych je napravil.
Sloka 3:
Pán Śiva pokračoval: Jelikož Dakṣova hlava shořela na popel, bude mít od nynějška hlavu kozy. Polobůh Bhaga uvidí svůj podíl z oběti Mitrovýma očima.
Sloka 4:
Polobůh Pūṣā bude moci žvýkat jedině prostřednictvím zubů svých žáků, a bude-li sám, bude nucen jíst jen těsto z cizrnové mouky. Ostatní polobozi, kteří souhlasili s mým podílem na oběti, se ze všech svých zranění zotaví.
Sloka 5:
Ti, kteří přišli o své paže, budou nuceni jednat prostřednictvím paží Aśvinī-kumārů a ti, kdo mají useknuté ruce, budou muset pracovat prostřednictvím rukou Pūṣi. Stejný osud potká všechny kněze. Co se týče Bhṛgua, ten dostane kozí bradu.
Sloka 6:
Velký mudrc Maitreya pravil: Můj milý Viduro, když všichni přítomní vyslechli slova Pána Śivy, největšího dobrodince, jejich srdce a duše se naplnily spokojeností.
Sloka 7:
Bhṛgu Muni, nejvýznamnější z velkých mudrců, poté Pána Śivu pozval do obětní arény. Všichni polobozi spolu s mudrci, Pánem Śivou a Pánem Brahmou tedy odešli na místo, kde byla prováděna velkolepá oběť.
Sloka 8:
Když bylo vše provedeno přesně podle pokynů Pána Śivy, byl Dakṣův trup spojen s hlavou zvířete, které mělo být obětováno.
Sloka 9:
Když se hlava zvířete spojila s trupem krále Dakṣi, Dakṣa okamžitě procitl jako ze spánku a spatřil před sebou Pána Śivu.
Sloka 10:
Pohled na Pána Śivu, který jezdí na býku, v tu chvíli ihned očistil Dakṣovo srdce od veškeré závisti vůči němu, stejně jako podzimní deště vyčistí vodu v jezeře.
Sloka 11:
Chtěl se k Pánu Śivovi modlit, ale jakmile si vzpomněl na nešťastnou smrt své dcery Satī, jeho oči se zalily slzami, hlas se mu zármutkem zalkl a nemohl ze sebe vypravit ani slovo.
Sloka 12:
Tehdy se král Dakṣa, zaplavený láskou a náklonností, konečně doopravdy vzpamatoval. S velkým úsilím uklidnil mysl, ovládl své city a s čistým vědomím začal pronášet modlitby pro potěšení Pána Śivy.
Sloka 13:
Král Dakṣa pravil: Můj drahý Pane Śivo, spáchal jsem proti tobě velký přestupek. Ty jsi však natolik laskavý, že místo abys mi upřel svoji milost, prokázal jsi mi svým trestem velkou přízeň. Ty a Pán Viṣṇu nikdy neopomíjíte dokonce ani neužitečné a nekvalifikované brāhmaṇy. Proč bych tedy já, který konám oběti, měl být výjimkou?
Sloka 14:
Můj drahý Pane Śivo, jsi velký a mocný. Jako první jsi vzešel z úst Pána Brahmy, abys chránil brāhmaṇy a jejich vzdělání, askezi, sliby a seberealizaci. Jsi ochráncem brāhmaṇů, jelikož střežíš usměrňující zásady, jimiž se řídí, stejně jako pastýř s holí v ruce hlídá krávy.
Sloka 15:
Neznal jsem celou tvou slávu. Proto jsem proti tobě ve veřejném shromáždění použil slova ostrá jako šípy, ačkoliv ty sis jich nevšímal. Propadl jsem peklu, jelikož jsem se zprotivil tobě, nejváženější osobnosti. Slitoval ses však nade mnou a zachránil mě svým spravedlivým trestem. Nedokáži tě uspokojit svými slovy, a proto tě prosím, abys byl spokojený ve své vlastní milosti.
Sloka 16:
Velký mudrc Maitreya pravil: Poté, co mu Pán Śiva odpustil, začal král Dakṣa se svolením Pána Brahmy znovu provádět yajñu ve společnosti velkých a učených mudrců, kněží a ostatních členů shromáždění.
Sloka 17:
Před znovuzapočetím oběti brāhmaṇové připravili vše pro vysvěcení arény z důvodu znečištění, které svým dotekem způsobil Vīrabhadra a ostatní Śivovi strašidelní následovníci. Poté začali nabízet do ohně obětiny známé jako puroḍāśa.
Sloka 18:
Velký mudrc Maitreya řekl Vidurovi: Milý Viduro, jakmile král Dakṣa, pohroužený do posvátné meditace, obětoval přečištěné máslo mantrami z Yajur Vedy, zjevil se tam Pán Viṣṇu ve Své původní podobě jako Nārāyaṇa.
Sloka 19:
Pán Nārāyaṇa seděl na Stotrovi neboli Garudovi, který má obrovská křídla. Když se Pán objevil, všechny směry zaplavila pronikavá záře, která zmenšila lesk Brahmy a ostatních přítomných.
Sloka 20:
Měl načernalou pleť, žluté roucho barvy zlata a Jeho helmice zářila jako slunce. Vlasy měl namodralé, v barvě černých včel, a tvář Mu zdobily náušnice. V osmi rukách držel lasturu, disk, kyj, lotos, šíp, luk, štít a meč a všechny paže měl ozdobené zlatými náramky. Celé Jeho tělo připomínalo rozkvetlý strom, krásně ozdobený rozličnými květy.
Sloka 21:
Pán Viṣṇu vypadal neobyčejně krásně, protože Jeho hruď zdobila girlanda a přítomnost bohyně štěstí. Na Jeho tváři se skvěl nepatrný úsměv, který dokáže okouzlit celý svět a zvláště oddané. Vějíře z bílých žíní, ovívající Pána z obou stran, vypadaly jako labutě a bělostný baldachýn nad Jeho hlavou připomínal měsíc.
Sloka 22:
Jakmile uviděli Pána Viṣṇua, všichni polobozi — Pán Brahmā, Pán Śiva, Gandharvové a ostatní přítomní — padli okamžitě k Jeho nohám, aby Mu vzdali uctivé poklony.
Sloka 23:
Vlivem oslňující záře Nārāyaṇova těla ztratili všichni přítomní nejen tělesný lesk, ale i řeč. Plni posvátného strachu a úcty se všichni sepjatýma rukama dotkli svých čel a připravili se přednést Nejvyšší Osobnosti Božství, Adhokṣajovi, své modlitby.
Sloka 24:
Přestože nekonečná sláva Nejvyššího Pána přesahuje dosah mysli i takových polobohů, jako je Brahmā, Jeho milostí mohli všichni přítomní tuto transcendentální podobu Nejvyšší Osobnosti Božství vnímat. Jen díky této milosti Mu byli schopni složit uctivé modlitby, každý podle svých možností.
Sloka 25:
Poté, co Pán Viṣṇu přijal nabízené obětiny, Prajāpati Dakṣa Mu začal s potěšením přednášet uctivé moditby. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je ve skutečnosti vládcem všech obětí a učitelem všech Prajāpatiů a slouží Mu i osobnosti, jako je Nanda a Sunanda.
Sloka 26:
Dakṣa oslovil Nejvyšší Osobnost Božství: Drahý Pane, jsi transcendentální veškeré mentální spekulaci, čistě duchovní a prostý strachu. Hmotná příroda je vždy pod Tvou vládou. Přestože se zjevuješ v hmotné energii, jsi nepřetržitě na transcendentální úrovni. Hmotné nečistoty se Tě nedotýkají, jelikož jsi zcela soběstačný.
Sloka 27:
Kněží Pána oslovili: Ó Pane, Jenž jsi transcendentální hmotnému znečištění, kletba, kterou na nás uvalili stoupenci Pána Śivy, způsobila, že jsme přilnuli k plodonosným činnostem. Jsme tudíž pokleslé duše, zapletené do příkazů tří částí Ved pod záminkou provádění obřadů ve jménu yajñi, a nevíme o Tobě vůbec nic. Víme jen, že jsi to Ty, kdo zařídil, aby polobozi dostali svůj podíl.
Sloka 28:
Členové shromáždění oslovili Pána: Jsi jediným útočištěm všech trpících v této obrovské pevnosti podmíněné existence, kde čas jako had neustále číhá na příležitost uštknout. Svět je plný jam takzvaného štěstí a neštěstí a dravých zvířat připravených zaútočit. Plameny nářku v něm nikdy nepohasínají a fata morgána falešného štěstí bez ustání láká, ale neposkytuje útočiště. Hlupáci podléhají opakovanému rození a umírání a klesají pod tíhou svých takzvaných povinností. Doba, kdy přijmou útočiště Tvých lotosových nohou, nám není známá.
Sloka 29:
Pán Śiva pravil: Drahý Pane, má mysl i vědomí jsou neustále soustředěné na Tvé lotosové nohy, které jsou zdrojem veškerých požehnání a naplněním všech tužeb. Uctívají je všichni velcí osvobození mudrci, neboť jsou vskutku hodné uctívání. Má mysl je upřená na Tvé lotosové nohy a již mě nezneklidňují urážky těch, kdo tvrdí, že mé činnosti jsou nečisté. Jejich obvinění mi nevadí a soucitně jim odpouštím, stejně jako Ty projevuješ Svůj soucit všem živým bytostem.
Sloka 30:
Śrī Bhṛgu řekl: Drahý Pane, všechny živé bytosti, počínaje Pánem Brahmou, který je z nich nejvyšší, až po obyčejného mravence, podléhají nepřekonatelnému vlivu iluzorní energie, a proto neznají své přirozené postavení. Všichni věří tělesnému pojetí života, a tak jsou zcela zaslepeni temnotou nevědomosti. Nejsou schopni pochopit, že jako Nadduše sídlíš v těle každé živé bytosti, a nemohou porozumět Tvému absolutnímu postavení. Ty jsi však věčný přítel a ochránce všech odevzdaných duší. Buď k nám proto laskavý a odpusť nám, prosím, všechny naše přestupky.
Sloka 31:
Pán Brahmā pravil: Můj drahý Pane, ten, kdo se Tě snaží poznat prostřednictvím různých metod získávání poznání, nikdy nepochopí Tvou věčnou podobu. Jelikož zcela transcenduješ hmotné stvoření, není možné Tě pochopit empirickou snahou, neboť je stejně hmotná jako její cíle a prostředky, kterých používá.
Sloka 32:
Král Indra řekl: Ó Pane, Tvá transcendentální podoba s osmi rukama, ve kterých svíráš zbraně, se zjevuje pro dobro celého vesmíru a skýtá potěšení mysli a očím. V této podobě jsi neustále připravený trestat démony, kteří závidí Tvým oddaným.
Sloka 33:
Manželky kněží, kteří vykonávali obřady, řekly: Drahý Pane, tato oběť byla připravena pod vedením Pána Brahmy. Pán Śiva se však bohužel rozhněval na Dakṣu, zpustošil celé obětiště a obětní zvířata zde leží mrtvá. Z věcí potřebných k yajñi tedy nezbylo vůbec nic. Pohledem Tvých lotosových očí se tato obětní aréna může stát znovu posvátnou.
Sloka 34:
Mudrci se modlili: Drahý Pane, Tvé činnosti jsou nekonečně úžasné. Přestože všechno tvoříš Svými různými energiemi, tyto činnosti Tě vůbec nepoutají. Nelpíš ani na bohyni štěstí, kterou i velcí polobozi, jako je Brahmā, uctívají a modlí se o její přízeň.
Sloka 35:
Siddhové se modlili: Stejně jako slon zapomene na útrapy lesního požáru, když vstoupí do řeky, tak i naše mysli se noří do nektarové řeky Tvých transcendentálních zábav, ó Pane, a jejich touhou je nikdy neopustit tuto transcendentální blaženost, která není o nic menší než požitek ze splynutí s Absolutním.
Sloka 36:
Dakṣova žena se modlila: Můj milý Pane, je naším štěstím, že ses zjevil v této obětní aréně. S úctou se Ti klaním a přeji si, abys byl spokojen. Obětní aréna, kterou nepoctíš Svou přítomností, je stejně nehezká jako tělo bez hlavy.
Sloka 37:
Vládci různých planet promluvili takto: Drahý Pane, co se nás týče, důvěřujeme jen přímému smyslovému vnímání. Nyní si však nejsme jisti, zdali jsme Tě skutečně viděli svými hmotnými smysly, jelikož jejich prostřednictvím lze vnímat jen vesmírný projev. Ty jsi ale nad pěti prvky—jsi šestým prvkem. Vidíme Tě tedy, jako bys byl stvořením hmotného světa.
Sloka 38:
Velcí mystici řekli: Drahý Pane, ti, kdo Tě vidí tak, že se nelišíš od nich samotných, a jsou si vědomi Tvé přítomnosti jako Nadduše všech živých bytostí, jsou Ti velmi drazí. A jsi velice příznivě nakloněný těm, kdo zasvětili své životy oddané službě, přijímají Tě jako Pána a sebe považují za Tvé služebníky. Tvá milost k nim je bezmezná.
Sloka 39:
S úctou se klaníme Nejvyššímu, Jenž vytváří rozmanité projevy, které umísťuje pod vliv tří kvalit hmotné přírody, aby umožnil jejich tvoření, udržování a ničení. On Sám vnější energii nepodléhá a Jeho osobní podoba nenese žádné stopy rozmanitých projevů hmotných kvalit. Nikdy Jej neovlivňuje mylné pojetí vlastní totožnosti.
Sloka 40:
Zosobněné Vedy řekly: S úctou se Ti klaníme, ó Pane, který jsi útočištěm kvality dobra, a tudíž zdrojem všeho náboženství a askeze. Jsi transcendentální všem hmotným kvalitám a nikdo nezná ani Tebe, ani Tvé skutečné postavení.
Sloka 41:
Bůh ohně pravil: Drahý Pane, s úctou se Ti klaním, protože Tvou milostí zářím jako planoucí oheň a přijímám v obřadech obětiny smíšené s přečištěným máslem. Podle Yajur Vedy zastupuje pět druhů obětin Tvé různé energie. Jsi uctíván pěti druhy védských hymnů a oběť jako taková je ztělesněním Tebe Samotného, Nejvyšší Osobnosti Božství.
Sloka 42:
Polobozi pravili: Drahý Pane, když v minulosti nastalo zničení, zachoval jsi veškeré energie hmotného projevu. Všichni obyvatelé vyšších planetárních systémů, zastoupení osvobozenými dušemi, jako je Sanaka, o Tobě tehdy meditovali prostřednictvím filozofické spekulace. Jsi proto původní osoba, odpočívající na lůžku v podobě hada Śeṣi ve vodách zkázy. My všichni jsme Tvoji služebníci a dnes Tě vidíme na vlastní oči. Prosíme Tě, ochraňuj nás.
Sloka 43:
Gandharvové řekli: Drahý Pane, všichni polobozi, jako je Pán Śiva, Pán Brahmā, Indra a Marīci, a všichni velcí mudrci jsou jen nedílnými částmi Tvého těla. Jsi Nejvyšší Všemohoucí, pro Něhož je celé stvoření pouhou hračkou. Vždy Tě přijímáme jako Nejvyšší Osobnost Božství a se vší úctou se Ti klaníme.
Sloka 44:
Vidyādharové řekli: Drahý Pane, lidská životní podoba je určená k dosažení nejvyšší dokonalosti. Živá bytost se však pod vlivem māyi, Tvé vnější energie, mylně ztotožňuje s tělem a hmotnou energií a snaží se nalézt štěstí v hmotném požitku. Je svedena na scestí a neustále usiluje o dočasné, iluzorní štěstí. Tvé transcendentální skutky jsou ale tak mocné, že každý, kdo o nich naslouchá a kdo je opěvuje, může být z iluze vysvobozen.
Sloka 45:
Brāhmaṇové řekli: Drahý Pane, jsi zosobněnou obětí. Jsi obětováním přečištěného másla a jsi ohněm, jsi obětním zpěvem védských hymnů, palivem, plameny, trávou kuśa a obětními nádobami. Jsi kněžími, kteří vykonávají yajñu, jsi polobohy v čele s Indrou a jsi obětním zvířetem. Vše, co je obětováno, jsi Ty nebo Tvá energie.
Sloka 46:
Drahý Pane, ó zosobněná védská moudrosti! V minulém věku, v dávných dobách, jsi v inkarnaci velkého kance vyzdvihl Zemi z vody se stejnou lehkostí, s jakou slon utrhne v jezeře lotosový květ. Transcendentální zvuk, který jsi v podobě obrovského kance vydával, byl přijatý jako obřadní hymnus. Velcí mudrci, jako je Sanaka, o něm meditovali a oslavovali Tě modlitbami.
Sloka 47:
Drahý Pane! Očekávali jsme Tě, neboť jsme nedokázali vykonat yajñi podle pravidel védských obřadů. Modlíme se k Tobě, abys byl s námi spokojen. Pouhým zpěvem Tvého svatého jména lze překonat všechny překážky. Vzdáváme Ti v Tvé přítomnosti uctivé poklony.
Sloka 48:
Śrī Maitreya pravil: Když všichni přítomní oslavili Pána Viṣṇua, připravil Dakṣa, jehož vědomí bylo nyní čisté, nové zahájení yajñi, kterou stoupenci Pána Śivy předtím zničili.
Sloka 49:
Maitreya pokračoval: Můj drahý Viduro, jenž jsi bez hříchu, Pán Viṣṇu je ve skutečnosti poživatelem výsledků všech obětí. Jelikož je však Nadduší všech živých bytostí, byl uspokojen přijetím pouze svého podílu obětiny. Poté se přívětivě obrátil na Dakṣu.
Sloka 50:
Pán Viṣṇu pravil: Brahmā, Pán Śiva a Já jsme nejvyšší příčinou hmotného projevu. Já jsem Nadduší, soběstačným svědkem. Z neosobního hlediska však mezi Brahmou, Pánem Śivou a Mnou neexistuje rozdíl.
Sloka 51:
Pán pokračoval: Můj milý Dvijo Dakṣo, jsem původní Osobnost Božství, ale za účelem stvoření, udržování a zničení tohoto vesmírného projevu jednám prostřednictvím Své hmotné energie. Podle různých druhů Mých činností existují různá jména Mých představitelů.
Sloka 52:
Pán pokračoval: Ten, kdo nemá skutečné poznání, pokládá Brahmu a Śivu za nezávislé nebo dokonce považuje za nezávislé všechny živé bytosti.
Sloka 53:
Kdo jen trochu uvažuje, nepokládá hlavu a další části těla za oddělené. Stejně tak Můj oddaný nedělá rozdíl mezi Viṣṇuem, Jenž je všeprostupující Osobností Božství, a čímkoliv nebo kýmkoliv jiným.
Sloka 54:
Pán pokračoval: Míru dosáhne jen ten, kdo zná Brahman a nepokládá Brahmu, Viṣṇua, Śivu či ostatní živé bytosti za oddělené od Nejvyššího. Jiní ho dosáhnout nemohou.
Sloka 55:
Mudrc Maitreya pravil: Dakṣa, čelný představitel všech Prajāpatiů, jehož Pán Viṣṇu takto názorně poučil, uctil Nejvyšší Osobnost Božství. Když ukončil uctívání Viṣṇua předepsanými obětními obřady, uctil odděleně Pána Brahmu a Pána Śivu.
Sloka 56:
Dakṣa se vší vážností uctil Pána Śivu a věnoval mu jeho vyhrazený podíl z výsledku yajñi. Po ukončení obětních činností uspokojil zbývající polobohy a ostatní přítomné. Poté, co s kněžími splnil všechny tyto povinnosti, vykoupal se a cítil se dokonale spokojen.
Sloka 57:
Tak Dakṣa obřadním vykonáním oběti pro spokojenost Nejvyššího Pána Viṣṇua dosáhl cesty náboženství. Navíc mu všichni polobozi před odchodem dali požehnání, aby jeho zbožnost ještě vzrostla.
Sloka 58:
Maitreya pravil: Slyšel jsem, že poté, co Dākṣāyaṇī (Dakṣova dcera) opustila tělo, které jí dal Dakṣa, narodila se v himalájském království jako dcera Meny. Vyslechl jsem to z autorizovaných zdrojů.
Sloka 59:
Ambikā (bohyně Durgā), známá jako Dākṣāyaṇī (Satī), znovu přijala Pána Śivu za svého manžela, stejně jako různé energie Nejvyšší Osobnosti Božství jednají během nového stvoření.
Sloka 60:
Maitreya řekl: Můj milý Viduro, tento příběh o Dakṣově yajñi, kterou zničil Pán Śiva, jsem slyšel od Uddhavy, velkého oddaného a žáka Bṛhaspatiho.
Sloka 61:
Závěrem velký mudrc Maitreya pravil: Ó synu Kurua! Ten, kdo s vírou a oddaností vyslechne a znovu přednese tento příběh o Dakṣově yajñi, kterou řídil Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, se zbaví veškerého znečištění hmotné existence. O tom není pochyb.