KAPITOLA PÁTÁ
Zmaření Dakṣovy oběti
- Sloka 1:
- Maitreya pravil: Když Pán Śiva slyšel od Nārady, že jeho manželka Satī je následkem urážky Prajāpatiho Dakṣi mrtvá a že jeho vojáci byli zahnáni na útěk polobohy Ṛbhuy, začal běsnit.
- Sloka 2:
- Pán Śiva zuřil. Se zuby zaťatými do rtů si z hlavy vytrhl pramen vlasů, který zářil jako elektrický výboj či ohnivý plamen. Ihned vstal, rozesmál se jako nepříčetný a mrštil jím o zem.
- Sloka 3:
- Tak stvořil strašlivého černého démona, jehož tělo sahalo až do nebe a zářilo jako tři slunce. Měl hrozivé zuby a vlasy jako planoucí oheň. Ve svých tisících paží držel různé zbraně a kolem krku mu visela girlanda z lidských hlav.
- Sloka 4:
- Ohromný démon sepjal ruce a zeptal se: “Co mám vykonat, můj pane?” Pán Śiva, známý jako Bhūtanātha, mu okamžitě poručil: “Jelikož jsi vzešel z mého těla, jsi vůdcem mých stoupenců. Proto zabij Dakṣu a jeho bojovníky v obětní aréně.”
- Sloka 5:
- Maitreya pokračoval: Můj milý Viduro, černý démon byl zosobněný hněv Nejvyšší Osobnosti Božství a byl připraven splnit příkaz Pána Śivy. Přesvědčen, že je schopný si poradit s jakýmkoliv odporem, uctivě Pána Śivu obešel.
- Sloka 6:
- Děsivé monstrum s řinčícími obručemi na nohách a obrovským trojzubcem, který byl tak strašný, že mohl zabít i samotnou smrt, následovaly s divokým řevem hordy dalších Śivových vojáků.
- Sloka 7:
- Tehdy byli všichni přítomní v obětní aréně — kněží, hlavní vykonavatel obřadu, brāhmaṇové a jejich manželky — překvapeni nenadálou temnotou a neměli zdání, odkud pochází. Později s hrůzou zjistili, že se jedná o prachovou bouři.
- Sloka 8:
- Dohadovali se nad příčinou bouře: Nevane vítr a není vidět ani ženoucí se stáda krav. Nemohli ji také způsobit nájezdníci, neboť stále panuje mocný král Barhi, který by je potrestal. Odkud se tedy vzala? Schyluje se snad k zániku planety?
- Sloka 9:
- Dakṣova manželka Prasūti a ostatní ženy se polekaně shlukly a pravily: Toto nebezpečí vzniklo kvůli Dakṣovi, neboť to on způsobil smrt Satī. Byla zcela nevinná, a přesto se před zraky vlastních sester vzdala svého těla.
- Sloka 10:
- V čase zkázy Pán Śiva probodává vládce různých stran svým trojzubcem. Má rozcuchané vlasy, zběsile tančí a s příšerným smíchem rozhazuje jejich ruce jako prapory, stejně jako hřmění rozhání mraky do širého světa.
- Sloka 11:
- Černý obr cenil své strašlivé zuby a pohybem svého obočí rozmetal svítící tělesa po celém nebi, přičemž je zastínil svou pronikavou, oslňující září. Následkem Dakṣova počínání byl ohrožen dokonce i Pán Brahmā, Dakṣův otec, neboť i on byl zcela bezmocný proti takovému běsnění.
- Sloka 12:
- Zatímco se všichni přítomní mezi sebou dohadovali, Dakṣa pozoroval nepříznivá znamení na všech stranách, na zemi i na nebi.
- Sloka 13:
- Můj milý Viduro, Śivovi stoupenci obklíčili celou obětní arénu. Byli nízcí, vybavení různými zbraněmi a jejich těla připomínala černožlutá těla žraloků. Pobíhali okolo arény a začali tropit výtržnosti.
- Sloka 14:
- Zatímco jedni vojáci strhávali podpěrné pilíře obětního stanu, další vnikli do ženských komnat. Někteří pustošili obětní arénu a jiní vtrhli do kuchyně a obytných místností.
- Sloka 15:
- Rozbili všechny nádoby určené pro obětování a někteří začali hasit obětní oheň. Další strhávali hrazení a jiní v aréně močili.
- Sloka 16:
- Někteří zatarasili cestu prchajícím mudrcům, další ohrožovali přítomné ženy a jiní zajali polobohy, kteří se snažili uniknout.
- Sloka 17:
- Śivův přívrženec Maṇimān zajal Bhṛgu Muniho a černý démon Vīrabhadra Prajāpatiho Dakṣu. Další stoupenec Pána Śivy jménem Caṇḍeśa zajal Pūṣu a Nandīśvara poloboha Bhagu.
- Sloka 18:
- Nepřetržitý déšť kamení způsoboval všem kněžím a ostatním účastníkům oběti nesmírné utrpení. Ve strachu o život se rozprchli na všechny strany.
- Sloka 19:
- Bhṛguovi, který vlastnoručně obětoval do posvátného ohně, Vīrabhadra utrhl knír.
- Sloka 20:
- Vīrabhadra chytil Bhagu, který pohyboval obočím, když Dakṣa proklínal Pána Śivu, zuřivě ho přitlačil k zemi a vydloubl mu oči.
- Sloka 21:
- Stejně jako Baladeva při hře v kostky na Aniruddhově svatbě vyrazil zuby Dantavakrovi, králi Kaliṅgy, vyrazil Vīrabhadra nejprve zuby Dakṣovi, který je ukazoval, když proklínal Pána Śivu, a poté i Pūṣovi, který je také ukazoval, když se při kletbě souhlasně usmíval.
- Sloka 22:
- Obrovitý Vīrabhadra usedl na Dakṣovu hruď a ostrými zbraněmi se mu snažil oddělit hlavu od těla, ale bezvýsledně.
- Sloka 23:
- Pokoušel se Dakṣu zbavit hlavy mantrami i zbraněmi, ale nedařilo se mu ani proříznout povrch kůže na jeho šíji. Přivádělo ho to k úžasu.
- Sloka 24:
- Pak Vīrabhadra spatřil v obětní aréně dřevěný nástroj k usmrcování obětních zvířat a s jeho pomocí Dakṣu konečně sťal.
- Sloka 25:
- Když stoupenci Pána Śivy viděli Vīrabhadrův čin, radovali se a jásali a všichni přítomní bhūtové, duchové a démoni vydávali divoký řev. Brāhmaṇové, kteří měli na starosti oběť, nad Dakṣovou smrtí naopak naříkali.
- Sloka 26:
- Vīrabhadra vzal hlavu a jako obětinu ji rozzuřeně vhodil do ohně na jižní straně hranice. Takto zničili stoupenci Pána Śivy veškeré potřeby pro oběť. Poté, co zapálili celou arénu, vypravili se zpět na Kailās, do sídla svého pána.