Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.4.3

Verš

tato viniḥśvasya satī vihāya taṁ
śokena roṣeṇa ca dūyatā hṛdā
pitror agāt straiṇa-vimūḍha-dhīr gṛhān
premṇātmano yo ’rdham adāt satāṁ priyaḥ

Synonyma

tataḥ — potom; viniḥśvasya — těžce oddychovala; satī — Satī; vihāya — opustila; tam — jeho (Pána Śivu); śokena — lítostí; roṣeṇa — hněvem; ca — a; dūyatā — zkroušené; hṛdā — se srdcem; pitroḥ — otce; agāt — odešla; straiṇa — svou ženskou povahou; vimūḍha — pomatená; dhīḥ — inteligence; gṛhān — do domu; premṇā — z lásky; ātmanaḥ — svého těla; yaḥ — kdo; ardham — polovinu; adāt — dal; satām — svaté; priyaḥ — drahé.

Překlad

Satī poté opustila svého manžela, Pána Śivu, který jí z lásky věnoval polovinu svého těla. Těžce oddychovala hněvem a lítostí a odešla do otcova domu. K tomuto neuváženému činu ji dovedla její ženská slabost.

Význam

Rodinný život ve védském pojetí znamená, že manžel dává své ženě polovinu vlastního těla a manželka dává muži polovinu svého těla. Manžel bez manželky a manželka bez manžela jsou neúplní. I Pán Śiva a Satī byli spojeni tímto védským manželským vztahem, ale někdy — jako v případě Satī — se stává, že žena ze slabosti hledá útočiště u svých příbuzných v otcově domě. Zde je přímo řečeno, že Satī opustila svého slavného manžela, Pána Śivu, jen kvůli této ženské slabosti, která podmiňuje i manželské vztahy. Rozchod mezi manželi zpravidla způsobuje chování žen; rozvody jsou výsledkem ženské slabosti. Pro ženu je tudíž nejvýhodnější jednat v souladu s manželovými pokyny, neboť potom je rodinný život velice klidný. I když mezi manželi někdy může dojít k nedorozumění, což se stává i mezi tak vznešenými partnery, jakými jsou Pán Śiva a Satī, žena by kvůli tomu rozhodně neměla svého manžela opouštět. Učiní-li tak, je to jen na základě její slabosti.