Śrīmad-bhāgavatam 4.4.28
Verš
hā heti vādaḥ sumahān ajāyata
hanta priyā daivatamasya devī
jahāv asūn kena satī prakopitā
Synonyma
tat — to; paśyatām — těch, kteří viděli; khe — na nebi; bhuvi — na zemi; ca — a; adbhutam — úžasný; mahat — mohutný; hā hā — ó! ó!; iti — takto; vādaḥ — křik; su-mahān — divoký; ajāyata — nastal; hanta — běda; priyā — milovaná; daiva-tamasya — nejváženějšího poloboha (Pána Śivy); devī — Satī; jahau — ukončila; asūn — svůj život; kena — Dakṣou; satī — Satī; prakopitā — rozhněvená.
Překlad
Poté, co Satī rozhněvaně zničila své tělo, rozlehl se po celém vesmíru divoký křik: Proč se Satī, manželka nejváženějšího poloboha, Pána Śivy, takto rozloučila se svým tělem?
Význam
Po celém vesmíru, ve společnostech polobohů na různých planetách, zněl divoký křik, protože Satī byla dcera Dakṣi, nejmocnějšího z králů, a manželka Pána Śivy, největšího z polobohů. Co ji tak rozhněvalo, že opustila své tělo? Jako dcera a manželka velkých osobností neměla v ničem nouzi, ale přesto se znechuceně vzdala svého těla. Bylo to skutečné překvapení. I když máme veškeré hmotné bohatství, nemůžeme být plně spokojeni. Neexistovalo nic, co by jí otec nebo manžel, největší z polobohů, nemohli dát. Přesto však byla z nějakého důvodu nespokojená. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.6) proto praví, že potřebujeme skutečnou spokojenost (yayātmā suprasīdati), ale ātmā — tělo, mysl i duše — dosáhne plného uspokojení pouze tehdy, když budeme oddaně sloužit Absolutní Pravdě. Sa vai puṁsāṁ paro dharmo yato bhaktir adhokṣaje. Adhokṣaja je Absolutní Pravda. Když vyvineme neochvějnou lásku k transcendentální Nejvyšší Osobnosti Božství, nalezneme úplnou spokojenost. Jinak nebudeme spokojeni ani v hmotném světě, ani nikde jinde.