Śrīmad-bhāgavatam 4.4.20
Verš
vede vivicyobhaya-liṅgam āśritam
virodhi tad yaugapadaika-kartari
dvayaṁ tathā brahmaṇi karma narcchati
Synonyma
karma — činnosti; pravṛttam — připoutaných k hmotnému požitku; ca — a; nivṛttam — odpoutaných od hmoty; api — jistě; ṛtam — pravé; vede — ve Vedách; vivicya — rozlišené; ubhaya-liṅgam — příznaky obou; āśritam — zaměřený; virodhi — sporné; tat — to; yaugapada-eka-kartari — obě činnosti zastoupené v jedné osobě; dvayam — dva; tathā — takto; brahmaṇi — v osobě na transcendentální úrovni; karma — činnosti; na ṛcchati — opominuté.
Překlad
Vedy obsahují pokyny týkající se dvou druhů činností. Jsou to činnosti lidí připoutaných k hmotnému požitku a činnosti těch, kteří jsou od hmoty odpoutáni. V souladu s nimi mají obě skupiny lidí různé příznaky. Snažit se najít tyto dva druhy činností v jedné osobě si odporuje. Osoba na transcendentální úrovni však může oba druhy činností opominout.
Význam
Podmíněné duši, která si přišla užívat do tohoto hmotného světa, dávají védské činnosti příležitost naplňovat své touhy usměrněným způsobem, aby se nakonec odpoutala od hmotného požitku a dosáhla transcendentálního postavení. Čtyři společenské řády — brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa — člověku pomáhají, aby se postupně dostal na úroveň transcendentálního života. Činnosti i oděv gṛhasthy, hospodáře, se liší od činností a oděvu sannyāsīna, člena životního stavu odříkání. Nelze být současně obojím. Sannyāsī se nemůže chovat jako hospodář a hospodář nemůže dělat to, co dělá sannyāsī. Transcendentální osobnost však převyšuje oba, jelikož její počínání se vymyká jak hmotnému požitku, tak hmotnému odříkání. Pán Śiva je na transcendentální úrovni, neboť jak jsme se již zmínili, neustále ve svém nitru myslí na Pána Vāsudeva. To znamená, že nemá s činnostmi gṛhasthů ani sannyāsīnů nic společného. Je na úrovni paramahaṁsy, na nejvyšším stupni životní dokonalosti. Toto transcendentální postavení Pána Śivy je také popsáno v Bhagavad-gītě (2.52-53), kde se říká, že ten, kdo se naplno věnuje transcendentální službě Pánu a vykonává činnosti bez plodonosných výsledků, je povýšen na transcendentální úroveň, kde již nemusí následovat védské pokyny neboli různá pravidla a předpisy Ved. Kdo překonal úroveň védských obřadů, slibujících rozmanité výhody, a je plně pohroužený do transcendentálních myšlenek — do myšlenek na Nejvyšší Osobnost Božství v oddané službě — se nachází na úrovni buddhi-yogy, samādhi neboli extáze. Takové osoby se netýkají žádné činnosti, které Vedy předepisují pro dosažení hmotného požitku, ani činnosti v rámci odříkání.