Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.30.28

Verš

etāvat tvaṁ hi vibhubhir
bhāvyaṁ dīneṣu vatsalaiḥ
yad anusmaryate kāle
sva-buddhyābhadra-randhana

Synonyma

etāvat — takto; tvam — Ty, Pane; hi — jistě; vibhubhiḥ — expanzemi; bhāvyam — pro pochopení; dīneṣu — k pokorným oddaným; vatsalaiḥ — soucitný; yat — který; anusmaryate — vždy vzpomínaný; kāle — časem; sva-buddhyā — svou oddanou službou; abhadra-randhana — ó Ty, který ničíš vše nepříznivé.

Překlad

Drahý Pane, jsi tím, kdo ničí vše nepříznivé. Expandováním Své arcā-vigrahy projevuješ soucit Svým nebohým oddaným. Považuj nás prosím za Své věčné služebníky.

Význam

Pánova podoba zvaná arcā-vigraha je expanzí Jeho neomezených energií. Oddaného, který Ho postupně uspokojí svou službou, Pán časem přijme za jednoho ze Svých mnoha čistých služebníků. Pán je přirozeně velice soucitný, a proto přijímá službu začínajících oddaných. To potvrzuje Bhagavad-gītā (9.26):

patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyaṁ
yo me bhaktyā prayacchati
tad ahaṁ bhakty-upahṛtam
aśnāmi prayatātmanaḥ

“Jestliže Mi někdo s láskou a oddaností obětuje lístek, květinu, ovoce či vodu, přijmu to.” Oddaný nabízí arcā-vigraze potravu v podobě zeleniny, ovoce, listů a vody. Pán, který je bhakta-vatsala, “soucitný ke Svým oddaným”, tyto oběti přijímá. Ateisté si mohou myslet, že oddaní uctívají modlu, ale skutečnost je jiná. Janārdana, Nejvyšší Pán, přijímá bhāvu, postoj služby. Začínající oddaný, který se věnuje uctívání Pána, možná nechápe hodnotu tohoto uctívání, ale Nejvyšší Pán, bhakta-vatsala, Svého oddaného přijímá a časem ho přivede domů.

V této souvislosti existuje příběh o jednom brāhmaṇovi, který v mysli obětoval Pánu sladkou rýži. Tento brāhmaṇa neměl peníze ani prostředky na uctívání Božstva, ale velice pěkně vše zařídil ve své mysli. Měl zlaté nádoby, do kterých z posvátných řek přinášel vodu na mytí Božstva, a nabízel Božstvu bohaté pokrmy, ke kterým patřila i sladká rýže. Jednou se mu před obětováním sladké rýže zdálo, že je příliš horká, a řekl si: “Raději to vyzkouším. Ta je ale horká!” Když do ní na zkoušku ponořil prst, popálil se a jeho meditace se přerušila. Pán přijímal obětovanou potravu, přestože Mu ji brāhmaṇa nabízel pouze v mysli, a poslal z Vaikuṇṭhy okamžitě kočár, který brāhmaṇu dovezl zpátky domů, zpátky k Bohu. Povinností každého upřímného oddaného je tedy přijmout Pánovu arcā-vigrahu a uctívat ji doma nebo v chrámu podle doporučení autorizovaných písem a pokynů duchovního mistra.