Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.29.16

Verš

antaḥ-puraṁ ca hṛdayaṁ
viṣūcir mana ucyate
tatra mohaṁ prasādaṁ vā
harṣaṁ prāpnoti tad-guṇaiḥ

Synonyma

antaḥ-puram — soukromé sídlo; ca — a; hṛdayam — srdce; viṣūciḥ — služebník Viṣūcīna; manaḥ — mysl; ucyate — je řečeno; tatra — tam; moham — iluze; prasādam — spokojenost; — nebo; harṣam — radost; prāpnoti — získává; tat — mysli; guṇaiḥ — působením kvalit přírody.

Překlad

Slovo antaḥ-pura označuje srdce a slovo viṣūcīna, které znamená “chodí všude”, se vztahuje na mysl. V mysli si živá bytost vychutnává plody působení kvalit hmotné přírody, které někdy způsobují iluzi, někdy spokojenost a někdy radost.

Význam

Mysl a inteligence živé bytosti v hmotném světě jsou ovlivněny kvalitami hmotné přírody a mysl má ve zvyku přelétávat sem a tam podle toho, s jakými kvalitami je ve styku. Srdce prožívá spokojenost, radost nebo iluzi úměrně k působení kvalit hmotné přírody. Hmotně podmíněná živá bytost ve skutečnosti zůstává netečná; jsou to pouze kvality hmotné přírody, které působí na srdce a mysl, a živá bytost se podle toho raduje nebo trpí. To je jasně řečeno v Bhagavad-gītě (3.27):

prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate

“Duše zmatená falešným egem se považuje za konatele činností, které jsou ve skutečnosti konány třemi kvalitami hmotné přírody.”