Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.28.58

Verš

vipaṇas tu kriyā-śaktir
bhūta-prakṛtir avyayā
śakty-adhīśaḥ pumāṁs tv atra
praviṣṭo nāvabudhyate

Synonyma

vipaṇaḥ — obchody; tu — dále; kriyā-śaktiḥ — energie pro činnosti neboli činné smysly; bhūta — pět hrubohmotných prvků; prakṛtiḥ — hmotné prvky; avyayā — věčné; śakti — energie; adhīśaḥ — vládce; pumān — muž; tu — potom; atra — zde; praviṣṭaḥ — vstoupil; na — ne; avabudhyate — má poznání.

Překlad

Pět obchodů je pět činných smyslových orgánů, které jednají spojenými silami pěti věčných prvků. Za všemi těmito činnostmi je duše, která je osobou a skutečným poživatelem. Jelikož je však nyní skryta ve městě (v těle), chybí jí poznání.

Význam

Živá bytost vstupuje do hmotného stvoření za pomoci pěti prvků — země, vody, ohně, vzduchu a éteru — a tak se vytváří tělo. Přestože živá bytost jedná zevnitř, zůstává neznámá. Vstupuje do hmotného stvoření, ale jelikož je zmatena hmotnou energií, zdá se, že je skrytá. Tělesné pojetí života je způsobené nevědomostí (nāvabudhyate). Inteligence je ženského rodu, ale kvůli jejímu vlivu na všechny činnosti je v tomto verši označena jako adhīśaḥ, vládce. Živá bytost žije z ohně, vody a obilí. Tělo je udržováno spojením těchto tří prvků, a proto se nazývá prakṛti, hmotné stvoření. Všechny prvky se postupně spojují a vytvářejí maso, kosti, krev atd. To vše se jeví jako různé byty. Ve Vedách je řečeno, že strávená potrava se dělí na tři části. Tuhá část se stává stolicí a polotekutá část se mění v maso. Tekutá část získává žlutou barvu a dělí se dále na tři; jednou z tekutých složek je moč. Stejně tak se dělí na tři i složky pocházející z ohně; jednou z těchto složek jsou kosti. Oheň, voda a obilí jsou ze všech pěti prvků zvláště významné. O těchto třech se mluví v předchozích verších, zatímco o nebi (éteru) a vzduchu nikoliv. To vše vysvětluje Bhagavad-gītā (13.20):

prakṛtiṁ puruṣaṁ caiva
viddhy anādī ubhāv api
vikārāṁś ca guṇāṁś caiva
viddhi prakṛti-sambhavān

“Věz, že hmotná příroda a živé bytosti nemají počátek. Jejich přeměny a kvality hmoty jsou výtvory hmotné přírody.” Prakṛti, hmotná příroda, a puruṣa, živá bytost, jsou věční. Když spolu přijdou do styku, vznikají různé reakce a projevy, které je třeba považovat za výsledky vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody.