Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.27.3

Verš

tayopagūḍhaḥ parirabdha-kandharo
raho ’numantrair apakṛṣṭa-cetanaḥ
na kāla-raṁho bubudhe duratyayaṁ
divā niśeti pramadā-parigrahaḥ

Synonyma

tayā — královnou; upagūḍhaḥ — obejmutý; parirabdha — objal; kandharaḥ — ramena; rahaḥ — na osamělém místě; anumantraiḥ — žertovnými slovy; apakṛṣṭa-cetanaḥ — s degradovaným vědomím; na — ne; kāla-raṁhaḥ — plynutí času; bubudhe — byl si vědom; duratyayam — nemožné překonat; divā — den; niśā — noc; iti — takto; pramadā — ženou; parigrahaḥ — okouzlený.

Překlad

Královna Purañjanī krále objala a on to opětoval tím, že ji také obejmul kolem ramen. Takto se na osamělém místě navzájem bavili žertovnými slovy. Krále Purañjanu jeho krásná manželka okouzlila a opustil ho zdravý rozum. Zapomněl, že plynoucí dny a noci zkracují délku jeho života bez jakéhokoliv užitku.

Význam

V tomto verši je velice důležité slovo pramadā. Krásná žena je pro svého manžela jistě povzbuzením, ale zároveň je také příčinou jeho degradace. Slovo pramadā znamená “ta, která povzbuzuje”, ale i “ta, která připravuje o rozum”. Hospodář obvykle nebere plynoucí dny a noci příliš vážně. Pro člověka v nevědomosti je normální, že přicházejí dny a po nich noci. To je zákon hmotné přírody. Člověk v nevědomosti ale neví, že když slunce brzy ráno vychází, začíná mu ukrajovat ze zbytku jeho života. Den za dnem se tak jeho život krátí a hloupý člověk zapomíná na povinnost lidské životní podoby. Místo toho tráví čas tím, že si na osamělém místě užívá se svou manželkou. Taková situace se nazývá apakṛṣṭa-cetana neboli degradované vědomí. Lidského vědomí se má využít za účelem pozdvihnutí se na úroveň vědomí Kṛṣṇy. Je-li však někdo příliš poután ke své manželce a rodinným záležitostem, nebere vědomí Kṛṣṇy příliš vážně. Tím se degraduje, neboť neví, že jedinou vteřinu života si nekoupí zpátky ani za milióny dolarů. Největší ztrátou v životě je trávit čas bez pochopení Kṛṣṇy. Každý okamžik svého života bychom měli správně využít a správným využitím času je zvýšit naši oddanou službu Pánu. Bez ní jsou všechny životní činnosti pouhou ztrátou času. Śrama eva hi kevalam. Pouhým “poctivým plněním svých povinností” nezískáme v životě žádný prospěch. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.8) to potvrzuje:

dharmaḥ svanuṣṭhitaḥ puṁsāṁ
viṣvaksena-kathāsu yaḥ
notpādayed yadi ratiṁ
śrama eva hi kevalam

Když jsme dokonale plnili své předepsané povinnosti, ale neudělali jsme žádný pokrok ve vědomí Kṛṣṇy, znamená to, že jsme pouze promarňovali čas bezcennou prací.