Śrīmad-bhāgavatam 4.27.18
Verš
pañcāleṣu sva-pārṣadaiḥ
upanītaṁ baliṁ gṛhṇan
strī-jito nāvidad bhayam
Synonyma
saḥ — on; eva — jistě; puryām — ve městě; madhu-bhuk — užíval sexu; pañcāleṣu — v království Pañcāla (pěti smyslových předmětů); sva-pārṣadaiḥ — se svými stoupenci; upanītam — přinášel; balim — daně; gṛhṇan — přijímal; strī-jitaḥ — přemožen ženami; na — ne; avidat — chápal; bhayam — strach ze smrti.
Překlad
Král Purañjana vybíral ve městě zvaném Pañcāla daně, a díky tomu se mohl oddávat sexu. Jelikož byl zcela pod vládou žen, nechápal, že mu život ubíhá a jeho smrt se blíží.
Význam
Lidé ve vládě, jako jsou králové, prezidenti, sekretáři a ministři, mohou využívat daní vybraných od obyvatelstva pro smyslový požitek. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno, že v této Kali-yuze budou všichni vládci (rājanyové) a lidé spojení s vládou vybírat daně pouze pro uspokojování smyslů. Vláda má velké finanční náklady a bez zvyšování daní se nemůže uživit. Vybrané daně se potom používají pro smyslový požitek vládních úředníků. Tito nezodpovědní politici zapomínají, že přijde okamžik, kdy jim smrt všechen smyslový požitek odebere. Někteří z nich jsou přesvědčeni o tom, že po smrti vše končí. Tuto ateistickou teorii kdysi vymyslel filozof jménem Cārvāka, který doporučoval žít co nejbohatším způsobem, a za tím účelem žebrat, půjčovat si nebo krást. Prohlašoval také, že se člověk nemá bát smrti, příštího života, minulého života nebo bezbožnosti, protože jakmile se tělo spálí na prach, je se vším konec. To je filozofie lidí propadlých materialismu. Takové filozofování však nikoho nezachrání před nebezpečím smrti ani před odporným příštím životem.