Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.26.7

Verš

ya evaṁ karma niyataṁ
vidvān kurvīta mānavaḥ
karmaṇā tena rājendra
jñānena na sa lipyate

Synonyma

yaḥ — každý, kdo; evam — takto; karma — činnosti; niyatam — usměrněné; vidvān — učený; kurvīta — má vykonávat; mānavaḥ — člověk; karmaṇā — takovými činnostmi; tena — tímto; rāja-indra — ó králi; jñānena — rozvojem poznání; na — nikdy; saḥ — on; lipyate — zaplete se.

Překlad

Nārada Muni dále vysvětloval králi Prācīnabarhiṣatovi: Můj milý králi, když člověk jedná podle pokynů védských písem, nikdy se nezaplete do plodonosných činností.

Význam

Podobně jako vláda může vydávat svým občanům povolení k obchodní činnosti, aby usměrnila jejich jednání, dávají Vedy pokyny, které omezují a usměrňují všechny naše plodonosné činnosti. Všechny živé bytosti si přicházejí do tohoto hmotného světa užívat. Proto jsou zde Vedy — aby usměrňovaly smyslový požitek. Ten, kdo uspokojuje své smysly podle védských zásad, se nezaplete do akcí a reakcí svého jednání. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě (3.9): yajñārthāt karmaṇaḥ — člověk má jednat pouze v rámci vykonávání oběti, aby uspokojil Pána Viṣṇua. Anyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ — jakýkoliv jiný čin přinese odplatu, která bude živou bytost poutat. Lidská podoba je zvláště určena k osvobození se z pout zrození, smrti, stáří a nemoci. Védské zásady proto usměrňují naše jednání takovým způsobem, abychom naplnili své touhy po smyslovém požitku a zároveň se postupně vysvobozovali z hmotného otroctví. Jednání podle těchto zásad se nazývá poznání. Slovo veda vlastně znamená “poznání”. Slova jñānena na sa lipyate naznačují, že ten, kdo se řídí védskými zásadami, se nezaplete do akcí a reakcí spojených s jeho plodonosným jednáním.

Každému se proto doporučuje, aby jednal podle védských pokynů, a nikoliv nezodpovědně. Jedná-li občan státu podle vládních zákonů a povolení, nezaplete se do trestných činností. Lidské zákony mají ovšem vždy své nedostatky, protože je vytvářejí lidé, kteří chybují, podléhají iluzi, podvádějí a mají nedokonalé smysly. Védské pokyny jsou jiné, neboť nemají tyto čtyři nedostatky. Pokyny Ved jsou bezchybné. Védské poznání je poznání získané přímo od Boha, a tím pádem není ovlivněno iluzí, podváděním, chybami či nedokonalými smysly. Je dokonalé, protože přichází přímo od Boha prostřednictvím parampary, učednické posloupnosti. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.1) je řečeno: tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye. První bytost tohoto vesmíru, Pána Brahmu zvaného ādi-kavi, poučil Kṛṣṇa ze srdce. Poté, co Brahmā přijal védské pokyny od Samotného Pána Kṛṣṇy, předal toto poznání prostřednictvím systému paramparā Nāradovi a Nārada ho předal Vyāsovi. Díky tomu je védské poznání dokonalé. Budeme-li jednat podle něho, nepřipadá v úvahu, že bychom se zapletli do hříšných činností.