SB 4.24.78

idaṁ yaḥ kalya utthāya
prāñjaliḥ śraddhayānvitaḥ
śṛṇuyāc chrāvayen martyo
mucyate karma-bandhanaiḥ
Překlad slovo od slova: 
idam — tuto modlitbu; yaḥ — oddaný, který; kalye — brzy ráno; utthāya — poté, co vstane z postele; prāñjaliḥ — se sepjatýma rukama; śraddhayā — s vírou a oddaností; anvitaḥ — takto pohroužený; śṛṇuyāt — sám zpívá a naslouchá; śrāvayet — a vede k naslouchání další; martyaḥ — takový člověk; mucyate — zbaví se; karma-bandhanaiḥ — všech reakcí za plodonosné činnosti.
Překlad: 
Oddaný, který vstává brzy ráno, se sepjatýma rukama zpívá tyto modlitby, jež zpíval Pán Śiva, a umožňuje druhým, aby jim mohli naslouchat, se jistě zbaví všech k pout k plodonosnému jednání.
Význam: 

Mukti neboli osvobození znamená zbavit se důsledků plodonosného jednání. Śrīmad-Bhāgavatam (2.10.6) říká: muktir hitvānayathā-rūpam. Mukti znamená zanechat všech ostatních činností a setrvávat ve svém přirozeném postavení (svarūpeṇa vyavasthitiḥ). V současném podmíněném stavu nás poutá jedna plodonosná činnost za druhou. Karma-bandhana znamená “pouta plodonosného jednání”. Dokud je mysl pohroužená v plodonosných činnostech, musí vymýšlet plány na dosažení štěstí. Proces bhakti-yogy je však jiný, neboť bhakti-yoga znamená jednat podle pokynu nejvyšší autority. Jednáme-li pod vedením nejvyšší autority, nezaplétáme se do výsledků plodonosného jednání. Arjuna například bojoval proto, že to po něm Nejvyšší Pán chtěl, a nenesl tedy zodpovědnost za výsledek boje. Co se týče oddané služby, je i naslouchání a opěvování stejně dobré jako tělesné, mentální a smyslové jednání. Naslouchání a opěvování jsou ve skutečnosti také činnosti smyslů. Když smysly používáme pro svůj smyslový požitek, zaplétají nás do karmy, ale když je používáme pro uspokojení Pána, dosáhneme jejich pomocí bhakti.