Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.24.63

Verš

tvam eka ādyaḥ puruṣaḥ supta-śaktis
tayā rajaḥ-sattva-tamo vibhidyate
mahān ahaṁ khaṁ marud agni-vār-dharāḥ
surarṣayo bhūta-gaṇā idaṁ yataḥ

Synonyma

tvam — Ty, Pane; ekaḥ — jediná; ādyaḥ — původní; puruṣaḥ — osoba; supta — spící; śaktiḥ — energie; tayā — kterou; rajaḥ — energie vášně; sattva — dobro; tamaḥ — nevědomost; vibhidyate — je rozrůzněná; mahān — celková hmotná energie; aham — egoismus; kham — éter; marut — vzduch; agni — oheň; vāḥ — voda; dharāḥ — země; sura-ṛṣayaḥ — polobozi a velcí mudrci; bhūta-gaṇāḥ — živé bytosti; idam — to vše; yataḥ — z Něhož.

Překlad

Můj drahý Pane, jsi jediná Nejvyšší Osoba, příčina všech příčin. Před stvořením hmotného světa Tvá hmotná energie existuje ve spícím stavu. Když je vzrušena, začnou jednat tři kvality (dobro, vášeň a nevědomost), jež způsobí projevení celkové hmotné energie — egoismu, éteru, vzduchu, ohně, vody, země a všech polobohů a světců. Tak je stvořen hmotný svět.

Význam

Je-li celé stvoření jednotou — nejedná-li se o nic jiného než o Nejvyššího Pána, Viṣṇua — proč potom zkušení transcendentalisté vytvářejí kategorie, o nichž hovoří tento verš? Proč moudří učenci rozlišují mezi hmotou a duší? V odpověď na tyto otázky Pán Śiva říká, že duše a hmota nejsou výtvory různých filozofů, ale projevy Pána Viṣṇua (tvam eka ādyaḥ puruṣaḥ). Dělení na duchovní a hmotné kategorie je možné díky Nejvyšší Osobnosti Božství, ale pro živé bytosti, které věčně slouží Pánu, ve skutečnosti takové rozdíly neexistují. Hmotný svět existuje pouze pro ty, kdo chtějí napodobovat Pána a stát se poživateli — tento svět není ničím jiným než zapomněním na původní Nejvyšší Osobnost Božství, stvořitele všeho. Rozdíl mezi hmotou a duší vytváří Pánova spící energie tehdy, když chce Pán poskytnout určité možnosti živým bytostem, jež Ho chtějí napodobovat v Jeho požitku. Pánova dřímající energie vytváří tento hmotný svět pouze pro ně. Například děti někdy chtějí napodobovat matku, jak vaří v kuchyni, a ona jim dá hračky, aby si na její vaření mohly hrát. Když některé živé bytosti chtějí podobně napodobovat činnosti Pána, Pán pro ně stvoří tento hmotný vesmírný projev. Hmotné stvoření tedy způsobuje Pán pomocí Své hmotné energie. Svým pohledem ji vybudí k činnosti; tím jsou uvedeny do pohybu tři hmotné kvality a hmotná energie se projeví nejprve v podobě mahat-tattvy, dále jako egoismus, éter, vzduch, oheň, voda a země. Po stvoření jsou do vesmírného projevu vpraveny živé bytosti, které se objeví nejprve jako Pán Brahmā a sedm velkých ṛṣiů a poté jako různí polobozi. Od polobohů pocházejí lidské bytosti, zvířata, stromy, ptáci, šelmy a vše ostatní. Původní příčinou je ovšem Nejvyšší Osobnost Božství, jak je zde doloženo slovy tvam eka ādyaḥ puruṣaḥ. Potvrzuje to i Brahma-saṁhitā (5.1):

īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam

Ti, kdo jsou zahaleni hmotnou energií, nemohou pochopit, že původem všeho je Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa. To je shrnuto v aforismu janmādy asya yataḥ z Vedānta-sūtry (1.1.2). Totéž potvrzuje Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (10.8):

ahaṁ sarvasya prabhavo
mattaḥ sarvaṁ pravartate
iti matvā bhajante māṁ
budhā bhāva-samanvitāḥ

“Jsem zdrojem všech duchovních i hmotných světů. Vše pochází ze Mě. Moudří, kteří si toho jsou dokonale vědomi, Mi oddaně slouží a uctívají Mě z celého srdce.”

Když Kṛṣṇa říká, že je původem všeho (ahaṁ sarvasya prabhavo), míní tím, že je i zdrojem Pána Brahmy, Pána Śivy, puruṣa-avatārů, hmotného projevu a všech živých bytostí v něm. Slovo prabhava (“stvoření”) se ve skutečnosti týká pouze tohoto hmotného světa, neboť duchovní svět existuje věčně, a proto nelze mluvit o jeho stvoření. V catuḥ-ślokī Śrīmad-Bhāgavatamu Pán říká: aham evāsam evāgre — “To Já jsem existoval na samém počátku, před stvořením.” (Bhāg. 2.9.33) Ve Vedách je také řečeno: eko nārāyaṇa āsīt — “Před stvořením existoval pouze Nārāyaṇa,” a to potvrzuje i Śaṅkarācārya: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt — “Nārāyaṇa je transcendentální vůči stvoření.” (Gītā-bhāṣya) Všechny Nārāyaṇovy činnosti jsou duchovní, a proto když Nārāyaṇa řekl: “Nechť nastane stvoření,” toto stvoření bylo zcela duchovní. “Hmotné” existuje pouze pro ty, kdo zapomněli, že Nārāyaṇa je původní příčinou všeho.