Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.24.11

Verš

sāmudrīṁ devadevoktām
upayeme śatadrutim
yāṁ vīkṣya cāru-sarvāṅgīṁ
kiśorīṁ suṣṭhv-alaṅkṛtām
parikramantīm udvāhe
cakame ’gniḥ śukīm iva

Synonyma

sāmudrīm — s dcerou oceánu; deva-deva-uktām — na radu nejvyššího poloboha, Pána Brahmy; upayeme — oženil se; śatadrutim — jménem Śatadruti; yām — kterou; vīkṣya — když viděl; cāru — velice přitažlivé; sarva-aṅgīm — všechny tělesné rysy; kiśorīm — mladá; suṣṭhu — dostatečně; alaṅkṛtām — ozdobená šperky; parikramantīm — když obcházela; udvāhe — při svatebním obřadu; cakame — přitahován; agniḥ — bůh ohně; śukīm — k Śukī; iva — jako.

Překlad

Mahārājovi Barhiṣatovi — od této chvíle známém jako Prācīnabarhi—nařídil nejvyšší polobůh, Pán Brahmā, aby se oženil s dcerou oceánu. Jmenovala se Śatadruti, byla velice mladá a její tělesné rysy byly nádherné. Když náležitě oděná a ozdobená přišla do svatební arény a začala ji obcházet, přitahovala boha ohně Agniho natolik, že zatoužil po její společnosti, stejně jako si chtěl kdysi užívat s Śukī.

Význam

V tomto verši je významné slovo suṣṭhv-alaṅkṛtām. Védský způsob je takový, že když se dívka vdává, bohatě a nádherně se ozdobí drahými sárí a šperky a během svatebního obřadu sedmkrát obejde ženicha. Poté na sebe ženich a nevěsta pohlédnou a začnou se navzájem přitahovat na celý život. Jakmile ženich vidí, že nevěsta je krásná, ihned mezi nimi vznikne silné pouto. Śrīmad-Bhāgavatam uvádí, že muži a ženy se navzájem přirozeně přitahují, a když se spojí v manželství, tato připoutanost ještě zesílí. Ženich, který je takto okouzlen, se snaží zařídit pěkný domov a také dobré pole pro pěstování obilí. Pak přijdou děti, přátelé, bohatství. Tak se čím dál více zaplétá do hmotného pojetí života a začíná uvažovat: “To je moje,” a “To já jednám.” Tímto způsobem se iluze hmotné existence prodlužuje donekonečna.

Slova śukīm iva jsou také významná, neboť když Śatadruti obcházela svého ženicha Prācīnabarhiho, bůh ohně Agni byl přitahován její krásou stejně, jako ho kdysi přitahovala krása Śukī, manželky Saptarṣiů. Bůh ohně byl za dávných časů přítomný na shromáždění Saptarṣiů, kde ho uchvátila krása Śukī, která rovněž prováděla toto obřadné obcházení. Agniho manželka jménem Svāhā na sebe tehdy vzala podobu Śukī a měla s Agnim pohlavní styk. Nejen bůh ohně Agni, ale také nebeský bůh Indra, a někdy dokonce i Pán Brahmā a Pán Śiva — všichni vysoce postavení polobozi — mohou kdykoliv propadnout sexuálnímu okouzlení. Pohlavní pud živých bytostí je tak silný, že hýbe celým hmotným světem. Sexuální přitažlivost je příčinou toho, proč živá bytost zůstává v hmotném světě a musí přijímat různé druhy těl. Blíže je popsána v následujícím verši.