Śrīmad-bhāgavatam 4.23.8
Verš
dhvasta-karma-malāśayaḥ
prāṇāyāmaiḥ sanniruddha-
ṣaḍ-vargaś chinna-bandhanaḥ
Synonyma
tena — praktikováním takové askeze; krama — postupně; anu — neustále; siddhena — dokonalostí; dhvasta — zničené; karma — plodonosné činnosti; mala — nečistoty; āśayaḥ — touha; prāṇa-āyāmaiḥ — praktikováním prāṇāyāma-yogy, dechových cvičení; san — bytí; niruddha — ukončené; ṣaṭ-vargaḥ — mysl a smysly; chinna-bandhanaḥ — zcela zbavený pout.
Překlad
Podstupováním přísné askeze se Mahārāja Pṛthu postupně ustálil v duchovním životě a zcela se zbavil všech tužeb po plodonosných činnostech. Praktikoval také dechová cvičení, aby ovládl svou mysl a smysly, a tak dokonale odstranil touhy po plodonosném jednání.
Význam
Slovo prāṇāyāmaiḥ je velice důležité, neboť haṭha-yogīni a aṣṭāṅga-yogīni praktikují prāṇāyāmu, ale obvykle neznají její smysl. Smyslem prāṇāyāmy a mystické yogy je odvést mysl a smysly od plodonosných činností. O tom nemají takzvaní yogīni v západních zemích ani potuchy. Prāṇāyāma nemá posílit tělo, aby mohlo těžce pracovat — jejím cílem je uctívat Kṛṣṇu. V minulém verši bylo jasně uvedeno, že veškerou askezi, prāṇāyāmu a cviky mystické yogy Pṛthu Mahārāja vykonával, aby uctíval Kṛṣṇu; slouží tedy jako dokonalý příklad rovněž pro yogīny. Vše, co dělal, bylo určeno pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy.
Mysl osob propadlých plodonosnému jednání je neustále plná nečistých tužeb. Plodonosné činnosti jsou příznakem naší znečištěné touhy vládnout hmotné přírodě. Dokud sloužíme svým znečištěným touhám, musíme přijímat jedno hmotné tělo za druhým. Takzvaní yogīni, kteří nemají poznání o skutečném smyslu yogy, praktikují jógové cviky jen proto, aby si udrželi tělo v dobrém zdravotním stavu — vykonávají tedy plodonosné činnosti a pod vlivem své touhy jsou nuceni přijmout další tělo. Nejsou si však vědomi toho, že konečným cílem života je navázat styk s Kṛṣṇou. Śāstry chtějí tyto yogīny zachránit před putováním různými životními druhy, a proto upozorňují, že v současném věku jsou takové jógové praktiky pouhou ztrátou času. Jediným prostředkem k duchovnímu pokroku je zpívání mahā-mantry Hare Kṛṣṇa.
Činnosti krále Pṛthua se odehrávaly v Satya-yuze. V současné době si pokleslé duše, které nejsou schopny ničeho, toto praktikování yogy mylně vykládají. Śāstry proto přikazují: kalau nāsty eva nāsty eva nāsty eva gatir anyathā. Nedosáhnou-li karmī, jñānī a yogīni oddané služby Pánu Kṛṣṇovi, jejich takzvaná askeze a yoga nemají žádnou cenu. Nārādhitaḥ — není-li uctíván Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, nemá smysl praktikovat meditační yogu, jednat v rámci karma-yogy nebo rozvíjet empirické poznání. Co se týče prāṇāyāmy — zpívání svatého jména Pána a tančení v extázi je rovněž považováno za prāṇāyāmu. V jednom z předchozích veršů nabádal Sanat-kumāra Mahārāje Pṛthua, aby neustále sloužil Nejvyššímu Pánu, Vāsudevovi:
karmāśayaṁ grathitam udgrathayanti santaḥ
Jedině uctíváním Vāsudeva se lze zbavit tužeb po plodonosném jednání. Yogīni a jñānī, kteří Vāsudeva neuctívají, se těchto tužeb nikdy nezbaví.
sroto-gaṇās tam araṇaṁ bhaja vāsudevam
Prāṇāyāma se v tomto verši nepojí se žádným vedlejším motivem. Jejím skutečným cílem je posílit mysl a smysly, aby mohly být zaměstnány oddanou službou. V současném věku lze tohoto odhodlání velice snadno dosáhnout prostým zpíváním svatých jmen: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.