Śrīmad-bhāgavatam 4.23.19
Verš
tat-patny anugatā vanam
sukumāry atad-arhā ca
yat-padbhyāṁ sparśanaṁ bhuvaḥ
Synonyma
arciḥ nāma — jménem Arci; mahā-rājñī — královna; tat-patnī — manželka Mahārāje Pṛthua; anugatā — která následovala svého manžela; vanam — do lesa; su-kumārī — velice choulostivé tělo; a-tat-arhā — jíž nepříslušelo; ca — také; yat-padbhyām — dotykem jejích nohou; sparśanam — dotýkala se; bhuvaḥ — země.
Překlad
Královna, manželka Mahārāje Pṛthua, jejíž jméno bylo Arci, následovala svého manžela do lesa. Jelikož byla královnou, měla velice choulostivé tělo, a přestože jí nepříslušelo žít v lese, dobrovolně se svýma lotosovýma nohama dotýkala země.
Význam
Jelikož manželka Pṛthua Mahārāje byla královnou a dcerou krále, nebyla zvyklá chodit po holé zemi, neboť královny nikdy nevycházely z paláce. Určitě nikdy nechodily do lesů a nemusely snášet útrapy života v divočině. Ve védské civilizaci najdeme stovky příkladů královen odevzdaných svým manželům, které podstoupily takové odříkání. Když Rāmacandra odcházel do lesa, svého manžela následovala bohyně štěstí, matka Sītā. Pán Rāmacandra odešel do lesa, aby splnil příkaz Svého otce, Mahārāje Daśarathy, ale matka Sītā žádný takový příkaz nedostala; přesto dobrovolně přijala cestu svého manžela. Také Gāndhārī, žena krále Dhṛtarāṣṭry, šla za svým manželem do lesa. Tyto manželky velkých osobností, jako je Pṛthu, Pán Rāmacandra a Dhṛtarāṣṭra, byly ideální počestné ženy. Takové královny rovněž učily lidi tím, že jim ukazovaly, jak se stát vzornou manželkou a následovat svého manžela v každém životním období. Když je muž králem, manželka sedává vedle něho jako královna, a když jde do lesa, následuje ho, přestože musí tolerovat mnohé potíže spojené se životem v lese. Z toho důvodu je zde řečeno (atad-arhā), že ačkoliv se královna Arci nechtěla dotýkat nohama holé země, přesto přijala všechny potíže, když odešla se svým manželem do lesa.