Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.22.33

Verš

arthendriyārthābhidhyānaṁ
sarvārthāpahnavo nṛṇām
bhraṁśito jñāna-vijñānād
yenāviśati mukhyatām

Synonyma

artha — na bohatství; indriya-artha — pro uspokojení smyslů; abhidhyānam — když neustále myslí; sarva-artha — čtyři druhy úspěchu; apahnavaḥ — ničivý; nṛṇām — lidské společnosti; bhraṁśitaḥ — zbavená; jñāna — poznání; vijñānāt — oddané služby; yena — tím vším; āviśati — vstupuje; mukhyatām — do nehybného života.

Překlad

Pokud každý v lidské společnosti neustále myslí na to, jak vydělat peníze a jak je použít pro smyslový požitek, ničí to zájmy všech. Živá bytost zbavená poznání a oddané služby pak vstupuje do takových životních druhů, jako jsou stromy a kameny.

Význam

Jñāna neboli poznání znamená chápat své původní, přirozené postavení a vijñāna se vztahuje na praktické uplatnění tohoto poznání v životě. Od živé bytosti v lidské podobě se očekává, že s pomocí duchovního mistra a śāster dosáhne úrovně jñāny a vijñāny, ale pokud to neučiní, přestože k tomu má tak velkou příležitost — jinými slovy, pokud této příležitosti zneužije — potom se v příštím životě zaručeně narodí v druzích nehybných živých bytostí. Mezi nehybné živé bytosti patří kopce, hory, stromy, rostliny a podobně. Toto životní stádium se nazývá śuṇyatām nebo mukhyatām, což znamená ukončení všech činností. Filozofové zastávající ukončení všech činností se nazývají śūnyavādī. Naše činnosti se mají přirozeným způsobem postupně změnit v oddanou službu, ale jistí filozofové se místo očištění svých činností snaží vše ukončit, zanechat všech činností. Takovou nečinnost projevují stromy a hory a je určitým trestem, který udělují přírodní zákony. Pokud náležitě nevykonáváme své životní poslání co se týče seberealizace, příroda nás potrestá nečinností — dostaneme podoby stromů a hor. Proto tento verš zavrhuje činnosti zaměřené na smyslový požitek. Ten, kdo neustále myslí na to, jak vydělávat peníze a uspokojovat smysly, je na sebevražedné cestě. Na této cestě se ve skutečnosti nachází celá lidská společnost. Lidé jsou za každou cenu odhodlaní vydělat peníze, nebo je vyžebrat, půjčit si či ukrást, a použít je pro smyslový požitek. Taková civilizace je tou největší překážkou na cestě seberealizace.