SB 4.22.23

arthendriyārāma-sagoṣṭhy-atṛṣṇayā
tat-sammatānām aparigraheṇa ca
vivikta-rucyā paritoṣa ātmani
vinā harer guṇa-pīyūṣa-pānāt
Překlad slovo od slova: 
artha — bohatství; indriya — smysly; ārāma — uspokojování; sa-goṣṭhī — s jejich společníkem; atṛṣṇayā — neochotou; tat — to; sammatānām — jelikož je jimi doporučené; aparigraheṇa — nepřijímáním; ca — také; vivikta-rucyā — znechucení; paritoṣe — štěstí; ātmani — vlastní já; vinā — bez; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; guṇa — vlastnosti; pīyūṣa — nektar; pānāt — pít.
Překlad: 
Člověk musí dělat pokrok v duchovním životě tím způsobem, že se nebude stýkat s lidmi, které zajímá pouze uspokojování smyslů a vydělávání peněz. Má se vyhýbat nejen jim, ale i těm, kdo se s nimi stýkají. Život si má uspořádat tak, aby nemohl žít v klidu, aniž by pil nektar oslavování Nejvyšší Osobnosti Božství, Hariho. Znechucen smyslovým požitkem, může takto udělat pokrok.
Význam: 

V hmotném světě se každý zajímá o peníze a smyslový požitek. Jediným cílem je vydělat co nejvíc peněz a použít je pro uspokojení smyslů. Śrīla Śukadeva Gosvāmī popsal činnosti materialistů takto:

nidrayā hriyate naktaṁ
vyavāyena ca vā vayaḥ
divā cārthehayā rājan
kuṭumba-bharaṇena vā

(Bhāg. 2.1.3)

To je typický příklad materialistických osob. V noci promarňují čas tím, že spí více než šest hodin nebo holdují sexu. Tak vypadají jejich noční činnosti a ráno zase jedou do zaměstnání, jen aby vydělávali peníze. Jakmile mají trochu peněz, začnou kvapně nakupovat věci pro své děti a pro ostatní. Takoví lidé nikdy nechtějí pochopit hodnoty života — co je Bůh, co je individuální duše, jaký má vztah s Bohem a podobně. Vše zdegradovalo do té míry, že i ti, kdo by měli být zbožní, se zajímají také jen o smyslový požitek. Počet materialistů ve věku Kali vzrůstá více než v kterémkoliv jiném věku, a proto ti, kdo se chtějí vrátit domů, zpátky k Bohu, mají nejen sloužit realizovaným duším, ale také opustit společnost materialistů, jejichž jediným cílem je vydělávat peníze a používat je k uspokojování smyslů. Nemají také přijímat cíle materialistů, jimiž jsou peníze a smyslový požitek. Proto je řečeno: bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra ca (Bhāg. 11.2.42). Aby člověk pokročil v oddané službě, nesmí ho zajímat materialistický způsob života. To, co dává uspokojení oddaným, neoddané nezajímá.

Pouhé odmítání — opuštění společnosti materialistů — ovšem nestačí. Musíme mít nějaké zaměstnání. Někdy člověk toužící po duchovním pokroku odejde z materialistické společnosti na osamělé místo, což je doporučeno zvláště yogīnům. Ani to mu však nepomůže, neboť v mnoha případech tito yogīni také poklesnou. Co se týče jñānīch, ti obvykle poklesnou proto, že nepřijímají útočiště u lotosových nohou Pána. Impersonalisté či voidisté se mohou pouze vyhnout styku s projevenou hmotou, ale nemohou zůstat v transcendenci, aniž by se zaměstnávali oddanou službou. Počátkem oddané služby je naslouchat o slávě Nejvyšší Osobnosti Božství. To doporučuje tento verš: vinā harer guṇa-pīyūṣa-pānāt. Člověk musí pít nektar slávy Nejvyšší Osobnosti Božství, to znamená být neustále zaměstnán nasloucháním o slávě Pána a jejím opěvováním. To je prvořadá metoda vedoucí k pokroku v duchovním životě. Totéž doporučuje Pán Caitanya Mahāprabhu v Caitanya-caritāmṛtě. Touží-li někdo po pokroku v duchovním životě, může se díky velkému štěstí setkat s pravým duchovním mistrem a dozvědět se od něho o Kṛṣṇovi. Tím, že slouží duchovnímu mistrovi i Kṛṣṇovi, obdrží semínko oddané služby (bhakti-latā-bīja), a když ho zaseje do svého srdce a zalévá ho nasloucháním a opěvováním, semínko vyroste v bujnou popínavou rostlinu bhakti (bhakti-latā). Tato rostlina je tak silná, že proniká obaly vesmíru a dostává se do duchovního světa, kde roste dál a dál, až dosáhne útočiště lotosových nohou Kṛṣṇy. Chová se stejně jako obyčejná popínavá rostlina, která se pne vzhůru tak dlouho, dokud se pevně neuchytí na střeše — potom se poklidně rozrůstá a dává požadované ovoce. Skutečnou příčinou zrání tohoto ovoce — nektaru naslouchání o slávě Nejvyšší Osobnosti Božství — je zalévání rostlinky oddané služby nasloucháním a opěvováním. Význam spočívá v tom, že nelze žít mimo společnost oddaných — člověk musí žít mezi oddanými, kde neustále probíhá opěvování Pána a naslouchání o Jeho slávě. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je založeno s tímto cílem — aby stovky středisek ISKCONu mohly dát lidem příležitost naslouchat a opěvovat, přijmout duchovního mistra a přerušit styky s těmi, kdo mají hmotné zájmy. Tak může člověk udělat rozhodný pokrok v návratu domů, zpátky k Bohu.