SB 4.17.36

nūnaṁ janair īhitam īśvarāṇām
asmad-vidhais tad-guṇa-sarga-māyayā
na jñāyate mohita-citta-vartmabhis
tebhyo namo vīra-yaśas-karebhyaḥ
Překlad slovo od slova: 
nūnam — jistě; janaiḥ — obyčejnými lidmi; īhitam — činnosti; īśvarāṇām — vládců; asmat-vidhaiḥ — jako jsem já; tat — Osobnosti Božství; guṇa — kvalit hmotné přírody; sarga — která uskutečňuje stvoření; māyayā — Tvou energií; na — nikdy; jñāyate — jsou pochopené; mohita — zmatené; citta — jejichž mysli; vartmabhiḥ — cesta; tebhyaḥ — jim; namaḥ — poklony; vīra-yaśaḥ-karebhyaḥ — kdo přináší slávu samotným hrdinům.
Překlad: 
Můj milý Pane, jsem rovněž výtvorem jedné z Tvých energií, složené ze tří kvalit hmotné přírody, a jsem proto Tvými činnostmi zmatená. Pochopit nelze ani činnosti Tvých oddaných, a co potom říci o Tvých zábavách? Vše nám tedy připadá protikladné a úžasné.
Význam: 

Činnosti Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána v Jeho různých podobách a inkarnacích, jsou vždy neobyčejné a úžasné. Nepatrná lidská bytost nedokáže odhadnout jejich záměry a cíle, a Śrīla Jīva Gosvāmī proto říká, že Pánovy činnosti nelze vysvětlit, dokud neuznáme, že jsou nepochopitelné. Pán věčně existuje jako Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, na Goloce Vṛndāvaně. Zároveň se také expanduje do nespočetně mnoha podob, počínaje Pánem Rāmou, Pánem Nṛsiṁhou, Pánem Varāhou a všemi inkarnacemi, které pocházejí přímo ze Saṅkarṣaṇa. Saṅkarṣaṇa je expanzí Baladeva, který je prvním projevem Kṛṣṇy. Všechny tyto inkarnace se proto označují slovem kalā.

Slovo īśvarāṇām se vztahuje na všechny Osobnosti Božství. V Brahma-saṁhitě (5.39) je řečeno: rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan. Śrīmad-Bhāgavatam potvrzuje, že všechny inkarnace jsou částečné expanze (kalā) Nejvyšší Osobnosti Božství. Kṛṣṇa je však původní Nejvyšší Osobnost Božství. Neměli bychom si myslet, že množné číslo slova īśvarāṇām vyjadřuje existenci mnoha Bohů. Skutečnost je taková, že Bůh je jeden, ale existuje věčně, expanduje se do nespočetně mnoha podob a jedná různými způsoby. Obyčejný člověk je z toho všeho někdy zmatený a pokládá činnosti Pána za protikladné, ale ve skutečnosti tomu tak není. Za všemi Pánovými činnostmi se skrývá velký plán.

Pro naše pochopení se někdy uvádí příklad, že Pán je v srdci zloděje i hospodáře, ale v srdci zloděje Nadduše říká: “Běž a vyloupi tento dům,” zatímco hospodáři Pán říká: “Dej si pozor na zloděje.” Tyto různé pokyny různým osobám si zdánlivě odporují, ale měli bychom vědět, že Nadduše, Nejvyšší Osobnost Božství, má určitý plán, a proto bychom takové činnosti neměli považovat za rozporuplné. Nejlepší, co můžeme udělat, je odevzdat se celým srdcem Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a žít pokojně pod Jeho ochranou.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmnácté kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Mahārāja Pṛthu se hněvá na Zemi”.