Śrīmad-bhāgavatam 4.14.41
Verš
dīnānāṁ samupekṣakaḥ
sravate brahma tasyāpi
bhinna-bhāṇḍāt payo yathā
Synonyma
Překlad
Velcí mudrci uvažovali, že i když je brāhmaṇa pokojný a nestranný, neboť je ke všem stejný, přesto nemá zanedbávat ubohé lidské bytosti. Jestliže tak činí, ubývá tím jeho duchovní síly, stejně jako voda vytéká z prasklé nádoby.
Význam
Brāhmaṇové, nejvyšší složka lidské společnosti, jsou většinou oddaní. Dění v hmotném světě si obvykle nevšímají, protože jsou plně zaměstnáni snahou o duchovní pokrok. Nastane-li však ve společnosti nějaká pohroma, nemohou zůstat nestranní. Kdyby neudělali nic pro zlepšení tísnivých podmínek lidí, je řečeno, že by tím utrpělo jejich duchovní poznání. Téměř všichni mudrci chodí do Himalájí pro svůj osobní prospěch, ale Prahlāda Mahārāja řekl, že nechce osvobození sám. Rozhodl se čekat, dokud nebude schopen osvobodit všechny pokleslé duše světa.
Brāhmaṇové, kteří dosáhli vznešeného postavení, se nazývají vaiṣṇavové. Existují dva druhy brāhmaṇů — brāhmaṇa-paṇḍita a brāhmaṇa-vaiṣṇava. Každý kvalifikovaný brāhmaṇa je přirozeně velice učený, ale když je jeho učenost pokročilá v pochopení Nejvyšší Osobnosti Božství, stává se brāhmaṇa-vaiṣṇavou. Ten, kdo se nestal vaiṣṇavou, ještě nedosáhl úplné dokonalosti bráhmanské kultury.
Světci moudře uvážili, že i když byl král Vena velmi hříšný, narodil se v rodu Dhruvy Mahārāje a semeno v takovém rodu chrání Keśava, Nejvyšší Osobnost Božství. Na základě toho chtěli podniknout určité kroky ke zlepšení situace. Kvůli nepřítomnosti krále vládl chaos a vše bylo obrácené vzhůru nohama.