Śrīmad-bhāgavatam 4.12.43
Verš
anv ārurukṣed api varṣa-pūgaiḥ
ṣaṭ-pañca-varṣo yad ahobhir alpaiḥ
prasādya vaikuṇṭham avāpa tat-padam
Synonyma
yaḥ — ten, kdo; kṣatra-bandhuḥ — syn kṣatriyi; bhuvi — na Zemi; tasya — Dhruvy; adhirūḍham — vznešeného postavení; anu — poté; ārurukṣet — může toužit dosáhnout; api — dokonce; varṣa-pūgaiḥ — po mnoha letech; ṣaṭ-pañca-varṣaḥ — pěti nebo šestiletý; yat — který; ahobhiḥ alpaiḥ — po několika dnech; prasādya — když uspokojil; vaikuṇṭham — Pána; avāpa — dosáhl; tat-padam — Jeho sídla.
Překlad
Dhruva Mahārāja dosáhl tohoto vznešeného postavení, když mu bylo pouhých pět nebo šest let — poté, co se podrobil šestiměsíční askezi. Ale běda, významní kṣatriyové takového postavení nedosahují ani po podstoupení askeze trvající mnoho a mnoho let.
Význam
O Dhruvovi je zde řečeno, že byl kṣatra-bandhuḥ, tedy ne zcela zralý kṣatriya, jelikož jako pětiletý ještě neměl možnost podrobit se celému kšatrijskému výcviku. Kṣatriya i brāhmaṇa se musí podrobit příslušnému výcviku. Chlapec, který se narodí v bráhmanské rodině, není ještě brāhmaṇou. Musí být nejprve náležitě vychován a projít očistným procesem.
Velký mudrc Nārada Muni byl velmi hrdý, že má takového žáka-oddaného, jako byl Dhruva Mahārāja. Měl samozřejmě mnoho jiných žáků, ale s Dhruvou byl velice spokojený, protože Dhruva v jednom životě dosáhl prostřednictvím askeze Vaikuṇṭhy, což nedokázal žádný jiný syn krále ani rājarṣi v celém vesmíru. Král Bharata byl také velký oddaný, ale dosáhl Vaikuṇṭhaloky až po třech životech. I když se v prvním životě podroboval askezi v lese, stal se obětí přílišné náklonnosti k malému jelínkovi, a v příštím životě musel přijmout tělo jelena. Ani v těle jelena sice nezapomněl na své duchovní postavení, ale přesto musel počkat na další život, než dosáhl dokonalosti. Poté se narodil jako Jaḍa Bharata; byl již zcela osvobozený od veškerého hmotného zapletení a dosáhl povýšení na Vaikuṇṭhaloku. Dhruva Mahārāja je živým důkazem toho, že pokud někdo chce, může dosáhnout Vaikuṇṭhaloky v jednom životě, aniž by musel čekat mnoho dalších životů. Můj Guru Mahārāja, Śrī Śrīmad Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī Prabhupāda, říkával, že každý z jeho žáků může dosáhnout Vaikuṇṭhaloky v tomto životě a nemusí čekat na další život, ve kterém by vykonával oddanou službu. Pouze je nutné být upřímný a svědomitý jako Dhruva Mahārāja. Za takových okolností je možné dosáhnout Vaikuṇṭhaloky a vrátit se domů, zpátky k Bohu, v jednom životě.