Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 4.12.12

Verš

tam evaṁ śīla-sampannaṁ
brahmaṇyaṁ dīna-vatsalam
goptāraṁ dharma-setūnāṁ
menire pitaraṁ prajāḥ

Synonyma

tam — jeho; evam — takto; śīla — božskými vlastnostmi; sampannam — obdařený; brahmaṇyam — uctivý k brāhmaṇům; dīna — k chudým; vatsalam — laskavý; goptāram — ochránce; dharma-setūnām — náboženských zásad; menire — považovali; pitaram — za otce; prajāḥ — občané.

Překlad

Dhruva Mahārāja měl všechny božské vlastnosti; byl velice uctivý k oddaným Nejvyššího Pána, laskavý k chudým a nevinným a chránil náboženské zásady. Vzhledem k tomu ho všichni občané považovali za svého otce.

Význam

Dhruvovy vlastnosti jsou příznačné pro svatého krále. Nejen králové, ale i vůdci moderní demokratické, neosobní vlády musí mít všechny tyto božské vlastnosti. Pak mohou být občané státu šťastní. Zde se jasně říká, že občané považovali Dhruvu Mahārāje za svého otce. Stejně jako dítě, které závisí na svém zodpovědném otci, je dokonale spokojené, tak i občané pod ochranou státu nebo krále by měli být neustále ve všech ohledech spokojeni. V současné době však vláda nezaručuje ani ty nejzákladnější životní předpoklady, jako je ochrana života a majetku občanů.

V této souvislosti je obzvlášť důležité slovo brahmaṇyam. Dhruva Mahārāja byl velmi oddaný brāhmaṇům, kteří studují Vedy, a tudíž znají Nejvyšší Osobnost Božství. Neustále také šíří vědomí Kṛṣṇy. Stát by se měl k organizacím, které šíří vědomí Boha po celém světě, chovat s velkou úctou. V dnešní době však bohužel neexistuje jediný stát na světě, který by takováto hnutí podporoval. Ve státní správě budeme také marně hledat někoho, kdo má nějaké dobré vlastnosti. Každý státní úředník se drží svého místa a na všechny žádosti odpovídá záporně, jako kdyby byl placen za službu říkat občanům stále jen “ne”. Slovo dīna-vatsalam je rovněž důležité. Vládní představitel musí být laskavý k nevinným. Ministři a prezidenti v tomto věku však bohužel berou od státu dobré platy a tváří se jako velice zbožní, ale současně dovolují provoz jatek, kde se zabíjejí nevinná zvířata. Když se pokusíme srovnat vlastnosti současných státníků s božskými vlastnostmi Dhruvy Mahārāje, zjistíme, že to není možné. Z dalších veršů se dozvíme, že Dhruva Mahārāja žil v Satya-yuze a byl ideálním králem své doby. V současném věku Kali postrádají členové vlády jakékoliv božské vlastnosti. Když zvážíme všechna tato hlediska, lidé dnes nemají jinou možnost, jak ochránit náboženství, životy a vlastnictví, než se uchýlit k vědomí Kṛṣṇy.