Śrīmad-bhāgavatam 4.11.14

Verš

samprasanne bhagavati
puruṣaḥ prākṛtair guṇaiḥ
vimukto jīva-nirmukto
brahma nirvāṇam ṛcchati

Synonyma

samprasanne — po uspokojení; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; puruṣaḥ — osoba; prākṛtaiḥ — z hmotných; guṇaiḥ — kvalit přírody; vimuktaḥ — je osvobozena; jīva-nirmuktaḥ — osvobozena také od jemnohmotného těla; brahma — neomezenou; nirvāṇam — duchovní blaženost; ṛcchati — získá.

Překlad

Ten, kdo ve svém životě skutečně uspokojí Nejvyšší Osobnost Božství, je osvobozen od hrubohmotného i jemnohmotného podmínění. Když se tímto způsobem dostane mimo vliv hmotných kvalit přírody, těší se neomezené duchovní blaženosti.

Význam

V předchozím verši bylo vysvětleno, že se všemi bytostmi je třeba jednat na základě tolerance, milosrdnosti, přátelství a nestrannosti. Takové chování uspokojuje Nejvyšší Osobnost Božství, a když je Pán spokojen, ihned Svého oddaného vysvobodí z hmotného podmínění. V Bhagavad-gītě Pán také říká: “Ten, kdo Mi upřímně a se vší vážností slouží, se okamžitě dostane na transcendentální úroveň, kde si může užívat neomezené duchovní blaženosti.” Každý v tomto hmotném světě namáhavě usiluje o blaženost, ale lidé bohužel nevědí, jak ji získat. Ateisté v Boha nevěří, a přirozeně Ho tedy nemohou potěšit. Zde je však jasně řečeno, že ten, kdo uspokojí Nejvyšší Osobnost Božství, dosáhne okamžitě duchovní úrovně a užívá si neomezeného blaženého života. Osvobodit se od hmotné existence znamená zbavit se vlivu hmotné přírody.

Slovo samprasanne znamená “po uspokojení”. Musíme jednat tak, abychom svou činností uspokojovali Pána; ne sami sebe. Když bude Pán spokojen, oddaný bude automaticky také spokojen. V tom spočívá celé tajemství bhakti-yogy. Každý, kdo se nevěnuje bhakti-yoze, se snaží uspokojit sám sebe a o uspokojení Pána se nikdo nezajímá. Karmī se snaží hrubohmotně uspokojit své smysly a ti, kdo jsou na vyšší úrovni poznání, chtějí získat spokojenost jemnohmotným způsobem — mentální spekulací, kdy se považují za Boha. Yogīni rovněž usilují o svoji vlastní spokojenost a myslí si, že mohou dosáhnout různých mystických dokonalostí. Pouze oddaní se snaží uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství. Seberealizace oddaných je něco zcela jiného, než o co usilují karmī, jñānī a yogīni. Všichni ostatní se snaží o vlastní uspokojení, zatímco oddaný se snaží pouze uspokojit Pána. Oddaná služba se naprosto liší od všech ostatních činností. Oddaný, který s láskou zaměstnává své smysly ve službě Pánu, jedná pro potěšení Pána, a je proto okamžitě povýšen na transcendentální úroveň neomezeného blaženého života.