Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.8.24

Verš

prekṣāṁ kṣipantaṁ haritopalādreḥ
sandhyābhra-nīver uru-rukma-mūrdhnaḥ
ratnodadhārauṣadhi-saumanasya
vana-srajo veṇu-bhujāṅghripāṅghreḥ

Synonyma

prekṣām — panoráma; kṣipantam — vysmívající se; harita — zelený; upala — korál; adreḥ — hory; sandhyā-abra-nīveḥ — oděvu z večerního nebe; uru — velké; rukma — zlato; mūrdhnaḥ — na vrcholku; ratna — drahokamy; udadhāra — vodopády; auṣadhi — byliny; saumanasya — scenérie; vana-srajaḥ — květinová girlanda; veṇu — šat; bhuja — ruce; aṅghripa — stromy; aṅghreḥ — nohy.

Překlad

Nádhera transcendentálního těla Pána zastiňovala krásu korálové hory. Korálová hora má velice krásné šaty z večerního nebe, ale žlutý šat Pána předčí jejich krásu. Na vrcholku hory je zlato, ale nedá se srovnávat s Pánovou helmicí posázenou drahokamy. Vodopády, byliny atd., které zdobí horu společně se záplavou květů, vypadají jako girlandy, ale Pánovo gigantické tělo a Jeho ruce a nohy, ozdobené drahokamy, perlami, lístky tulasī a květinovými girlandami, byly nesrovnatelně krásnější než celá hora.

Význam

Krásné panoráma přírody, které nás přivádí k úžasu, můžeme považovat za převrácený odraz transcendentálního těla Pána. Jakmile je tedy někdo upoután krásou Pána, není už přitahován krásou hmotné přírody, ačkoliv její krásu nesnižuje. V Bhagavad-gītě (2.59) je řečeno, že ten, koho přitahuje param neboli Nejvyšší, už není přitahován ničím nižším.