SB 3.8.17

tasmād yugānta-śvasanāvaghūrṇa-
jalormi-cakrāt salilād virūḍham
upāśritaḥ kañjam u loka-tattvaṁ
nātmānam addhāvidad ādi-devaḥ
Překlad slovo od slova: 
tasmāt — odtamtud; yuga-anta — na konci věku; śvasana — vítr přinášející zkázu; avaghūrṇa — kvůli pohybu; jala — voda; ūrmi-cakrāt — z kruhu vln; salilāt — z vody; virūḍham — umístěný na nich; upāśritaḥ — přijímající útočiště; kañjam — lotosový květ; u — v úžasu; loka-tattvam — tajemství stvoření; na — ne; ātmānam — sebe; addhā — úplně; avidat — chápal; ādi-devaḥ — první polobůh.
Překlad: 
Pán Brahmā, sedící na tomto lotosu, nemohl dost dobře pochopit stvoření, lotos ani sebe samotného. Na konci věku začal zkázonosný vítr pohybovat vodou a lotosem ve velkých kruhových vlnách.
Význam: 

Pán Brahmā byl zmaten svým stvořením, lotosem a světem, přestože se je snažil pochopit po dobu celého jednoho věku, který v našich slunečních letech nelze ani vyčíslit. Nikdo proto nedokáže poznat tajemství stvoření a vesmírného projevu pouhou mentální spekulací. Člověk má tak omezené schopnosti, že bez pomoci Nejvyššího stěží pochopí záměry Pána co se týče stvoření, udržování a zničení hmotného světa.