Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.5.51

Verš

tato vayaṁ mat-pramukhā yad-arthe
babhūvimātman karavāma kiṁ te
tvaṁ naḥ sva-cakṣuḥ paridehi śaktyā
deva kriyārthe yad-anugrahāṇām

Synonyma

tataḥ — proto; vayam — my všichni; mat-pramukhāḥ — pocházející z kosmického celku, mahat-tattvy; yat-arthe — za tímto účelem; babhūvima — stvořeni; ātman — ó Nejvyšší; karavāma — budeme jednat; kim — co; te — služba Tobě; tvam — Ty; naḥ — nám; sva-cakṣuḥ — Svůj plán; paridehi — dej nám zvláště; śaktyā — se schopností jednat; deva — ó Pane; kriyā-arthe — pro jednání; yat — z čehož; anugrahāṇām — ti, kteří jsou zvláště obdarováni.

Překlad

Ó Nejvyšší, prosíme Tě, abys nám, kteří jsme byli na počátku stvořeni z mahat-tattvy, úplné kosmické energie, dal Své pokyny, jak máme jednat. Dej nám laskavě Své dokonalé poznání a sílu, abychom Ti mohli sloužit v různých podmínkách druhotného stvoření.

Význam

Pán tvoří tento hmotný svět a oplodňuje hmotnou energii živými bytostmi, které v něm budou jednat. To vše probíhá podle Božího plánu, který podmíněným duším umožňuje užívat si smyslového požitku, po kterém touží. Kromě toho se však se vznikem stvoření pojí ještě další plán: pomoci živým bytostem uvědomit si, že jsou stvořeny pro transcendentální smyslový požitek Pána, a nikoliv pro svůj individuální požitek. To je přirozené postavení živých bytostí. Pán je jeden jediný a pro Svoje transcendentální potěšení se expanduje do mnoha. Všechny Jeho expanze — viṣṇu-tattvy, jīva-tattvy a śakti-tattvy (Osobnosti Božství, živé bytosti a různé energie) — jsou různými odnožemi téhož jednoho Nejvyššího Pána. Jīva-tattvy jsou oddělené expanze viṣṇu-tattev, a přestože jsou mezi nimi energetické rozdíly, všechny jsou stvořeny pro transcendentální smyslový požitek Nejvyššího Pána. Některé jīvy ovšem chtějí panovat hmotné přírodě a napodobovat svrchované postavení Osobnosti Božství. Co se týče toho, kdy a proč se čistých živých bytostí zmocnily takové sklony, můžeme pouze vysvětlit, že jīva-tattvy mají nepatrnou nezávislost, jejímž zneužitím se některé živé bytosti zaplétají do podmínek vesmírného stvoření, a proto se nazývají nitya-baddha neboli “věčně podmíněné duše”.

Šíření védské moudrosti také dává nitya-baddhům, podmíněným živým bytostem, příležitost ke zdokonalení a ti, kteří tohoto transcendentálního poznání využijí, postupně znovu získají své ztracené vědomí, spočívající v poskytování transcendentální láskyplné služby Pánovi. Polobozi patří mezi podmíněné duše, které vyvinuly toto čisté vědomí služby Pánu, ale které si zároveň dále přejí panovat hmotné energii. Toto smíšené vědomí přivádí podmíněnou duši do postavení správce tohoto stvoření. Polobozi jsou autorizovanými vůdci podmíněných duší. Stejně jako je starým vězňům ve státních žalářích svěřena nějaká zodpovědná práce při zajišťování chodu věznice, tak i polobozi jsou pokročilé podmíněné duše, které jednají jako zástupci Pána v hmotném stvoření. Tito polobozi jsou oddaní Pána v hmotném světě, a když se zcela zbaví všech hmotných tužeb po panování hmotné energii, stávají se čistými oddanými a přejí si pouze sloužit Pánovi. Každá živá bytost toužící po nějakém postavení v hmotném světě tedy může naplňovat svoji touhu ve službě Pánu a žádat Jej o moc a inteligenci, jak vidíme v tomto verši na příkladě polobohů. Nikdo nemůže dělat nic, dokud není osvícen a zmocněn Pánem. Pán říká v Bhagavad-gītě (15.15): mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Všechny vzpomínky, poznání atd., jakož i všechno zapomnění řídí Pán, který sídlí v srdci každého. Inteligentní člověk vyhledává pomoc Pána a Pán pomáhá upřímným oddaným, zaměstnaným v Jeho rozmanitých službách.

Polobohům Pán ukládá tvořit pro živé bytosti různé životní druhy podle jejich minulých činů. V tomto verši žádají Pána, aby je obdařil inteligencí a silou potřebnou pro splnění jejich úkolu. Stejně tak se i každá podmíněná duše může zapojit do služby Pánu pod vedením zkušeného duchovního mistra, a postupně se tak vysvobodit z hmotného zapletení. Duchovní mistr je projevený zástupce Pána a je řečeno, že každý, kdo přijme vedení duchovního mistra a jedná podle jeho pokynů, vykonává buddhi-yogu, kterou popisuje Bhagavad-gītā (2.41):

vyavasāyātmikā buddhir
ekeha kuru-nandana
bahu-śākhā hy anantāś ca
buddhayo 'vyavasāyinām

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k páté kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Vidurovy hovory s Maitreyou”.