Śrīmad-bhāgavatam 3.5.50
Verš
kūṭa-stha ādyaḥ puruṣaḥ purāṇaḥ
tvaṁ deva śaktyāṁ guṇa-karma-yonau
retas tv ajāyāṁ kavim ādadhe ’jaḥ
Synonyma
tvam — Ty; naḥ — nás; surāṇām — polobohů; asi — jsi; sa-anvayānām — s různými stupni; kūṭa-sthaḥ — ten, který je neměnný; ādyaḥ — Jemuž není nikdo nadřazen; puruṣaḥ — původní osoba; purāṇaḥ — nejstarší, nemající jiného původce; tvam — Ty; deva — ó Pane; śaktyām — v energii; guṇa-karma-yonau — příčině hmotných kvalit a činností; retaḥ — semeno zrození; tu — vskutku; ajāyām — pro početí; kavim — všechny živé bytosti; ādadhe — započal; ajaḥ — ten, který je nezrozený.
Překlad
Jsi původcem všech polobohů a různých životních druhů, a přitom jsi nejstarší a neměnný. Ó Pane, nic není Tvým zdrojem a nikdo Ti není nadřazen. Oplodnil jsi vnější energii semenem všech živých bytostí, ale Sám jsi nezrozený.
Význam
Pán, Původní Osoba, je otcem všech ostatních živých bytostí, počínaje Brahmou, z něhož se rodí všechny další živé bytosti v různých životních druzích. Svrchovaný Otec nemá žádného dalšího otce. Pán jako Otec počal každou živou bytost v každém druhu, včetně Brahmy, prvního tvora ve vesmíru, ale Sám nemá žádného otce. Když sestupuje do hmotného světa, přijímá ze Své bezpříčinné milosti jednoho ze Svých velkých oddaných jako Svého otce, aby zachoval pravidla zrození v hmotném světě. Jelikož je však Pánem, Svého otce si zvolí vždy nezávisle. Ve Své inkarnaci jako Nṛsiṁhadeva například vystoupil ze sloupu a bezpříčinnou milostí Pána vystoupila Ahalyā z kamene po doteku lotosové nohy Śrī Rāmy, Pánovy inkarnace. Pán je také v podobě Nadduše společníkem každé živé bytosti, ale je neměnný. Živá bytost v hmotném světě mění své tělo, ale Pán je vždy neměnný — i tehdy, když je v hmotném světě. To je Jeho výsada.
Jak je potvrzeno v Bhagavad-gītě (14.3), Pán oplodňuje vnější neboli hmotnou energii, a tak z ní vycházejí všechny živé bytosti v různých druzích, od Brahmy, prvního poloboha, až po nepatrného mravence. Všechny druhy živých bytostí jsou projeveny prostřednictvím Brahmy a vnější energie, ale Pán je původním otcem každého. Vztah každé živé bytosti s Nejvyšším Pánem je tedy vztahem syna a otce, nikoliv vztahem rovnosti. V láskyplném vztahu může syn někdy předčit svého otce, ale vztah otce a syna je vždy vztahem nadřízeného a podřízeného. Všechny živé bytosti bez ohledu na jejich velikost — i polobozi, jako Brahmā a Indra — jsou věčně podřízenými služebníky Svrchovaného Otce. Mahat-tattva je zdrojem všech kvalit hmotné přírody a živé bytosti se v hmotném světě rodí v tělech, která jim dává matka hmotná příroda podle jejich předchozích činností. Tělo je dar hmotné přírody, ale duše je původně nedílnou částí Nejvyššího Pána.