Śrīmad-bhāgavatam 3.5.47
Verš
balena jitvā prakṛtiṁ baliṣṭhām
tvām eva dhīrāḥ puruṣaṁ viśanti
teṣāṁ śramaḥ syān na tu sevayā te
Synonyma
tathā — nakolik; apare — jiní; ca — také; ātma-samādhi — transcendentální seberealizace; yoga — prostředek; balena — silou; jitvā — překonávající; prakṛtim — nabytou povahu neboli kvality přírody; baliṣṭhām — velice mocné; tvām — Ty; eva — jen; dhīrāḥ — uklidněný; puruṣam — osoba; viśanti — vstupuje do; teṣām — pro ně; śramaḥ — mnoho úsilí; syāt — musí být vynaloženo; na — nikdy; tu — ale; sevayā — službou; te — Tobě.
Překlad
Jiní, kteří dosáhli klidu transcendentální seberealizací a silou a poznáním překonali kvality přírody, do Tebe také vstupují, ale je to stálo mnoho bolesti, zatímco oddaný jednoduše vykonává oddanou službu a žádnou takovou bolest necítí.
Význam
Co se týče nezištné práce a jejího oplácení mají bhaktové neboli oddaní Pána vždy přednost před lidmi ovlivněnými společností jñānīch (impersonalistů) a yogīnů (mystiků). Slovo apare (jiní) je v této souvislosti velice důležité. “Jiní” se vztahuje na jñānī a yogīny, jejichž jedinou nadějí je splynutí s neosobní brahmajyoti. I když se jejich cíl nevyrovná cíli oddaných, namáhají se mnohem více než bhaktové. Někdo může namítat, že oddaní musí při vykonávání oddané služby také vynakládat značné úsilí. Toto úsilí je však vyvážené zvyšováním transcendentální blaženosti. Oddaní zažívají více transcendentální blaženosti, když jsou neustále zaměstnáni ve službě Pánu, než když žádné takové zaměstnání nemají. Přestože rodinné spojení muže a ženy přináší oběma mnoho úsilí a zodpovědnosti, cítí se hůře, když jsou každý zvlášť, protože jim chybí jejich společné činnosti.
Spojení impersonalistů a spojení oddaných nejsou na stejné úrovni. Impersonalisté se snaží zcela ukončit svoji individualitu dosažením sāyujya-mukti neboli splynutím s jednotou, zatímco oddaní si svoji individualitu ponechávají pro výměnu pocitů ve vztahu se svrchovaně individuálním Pánem. K této výměně dochází na transcendentálních vaikuṇṭhských planetách. To tedy znamená, že oddaná služba přináší i osvobození, o které usilují impersonalisté. Oddaní dosahují mukti automaticky, přičemž nadále zažívají transcendentální blaženost ze zachování své individuality. Jak bylo uvedeno v předchozím verši, cílem oddaných je Vaikuṇṭha neboli akuṇṭha-dhiṣṇya, místo zcela zbavené úzkosti. Nikdo by se neměl mylně domnívat, že oddané a impersonalisty čeká stejný osud. Jejich cíle se od sebe výrazně liší, stejně jako se liší transcendentální blaženost oddaného od pocitů samotné duchovní existence (cin-mātra).