Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.5.10

Verš

parāvareṣāṁ bhagavan vratāni
śrutāni me vyāsa-mukhād abhīkṣṇam
atṛpnuma kṣulla-sukhāvahānāṁ
teṣām ṛte kṛṣṇa-kathāmṛtaughāt

Synonyma

para — vyšší; avareṣām — těchto nižších; bhagavan — ó můj pane, ó veliký; vratāni — zaměstnání; śrutāni — slyšel; me — já; vyāsa — Vyāsa; mukhāt — z úst; abhīkṣṇam — opakovaně; atṛpnuma — jsem spokojen; kṣulla — málo; sukha-āvahānām — to, co přináší štěstí; teṣām — z toho; ṛte — bez; kṛṣṇa-kathā — hovory o Osobnosti Božství, Pánu Kṛṣṇovi; amṛta-oghāt — z nektaru.

Překlad

Ó můj pane, o vyšších a nižších stavech v lidské společnosti jsem slyšel mnohokrát z úst Vyāsadeva a jsem již celkem sytý všech těchto nižších námětů a štěstí, které z nich plyne. Neuspokojují mě, protože neobsahují nektar námětů o Kṛṣṇovi.

Význam

Jelikož lidé velice rádi naslouchají společenským a historickým příběhům, Śrīla Vyāsadeva sestavil mnoho knih, jako jsou Purāṇy a Mahābhārata. Tyto knihy představují čtení pro obyčejné lidi a jsou sestaveny se záměrem oživit jejich vědomí Boha, na které nyní ve svém podmíněném životě v hmotném světě zapomněli. Skutečným účelem těchto děl není podat záznamy historických událostí, ale oživit lidský cit pro vědomí Boha. Například Mahābhārata je historií bitvy na Kurukṣetře a obyčejní lidé ji čtou proto, že se týká mnoha společenských, politických a hospodářských problémů lidské společnosti. Nejdůležitější částí Mahābhāraty je však Bhagavad-gītā, se kterou se čtenáři automaticky seznámí při čtení historického popisu bitvy na Kurukṣetře.

Vidura řekl Maitreyovi, že slyšel již dost vyprávění na světské společenské a politické náměty a již o ně nemá žádný zájem. Toužil po naslouchání transcendentálním námětům, které se týkají Pána Śrī Kṛṣṇy. Jelikož v Purāṇách, Mahābhāratě atd. se přímo na Kṛṣṇu vztahovalo velice málo příběhů, Vidura nebyl spokojen a chtěl vědět o Kṛṣṇovi víc. Kṛṣṇa-kathā neboli náměty o Kṛṣṇovi jsou transcendentální a není možné se jimi přesytit. Bhagavad-gītā je důležitá tím, že jde o kṛṣṇa-kathā — to, co vyslovil Pán Kṛṣṇa. Příběh bitvy na Kurukṣetře může být zajímavý pro obyčejné lidi, ale pokročilé oddané, jako je Vidura, zajímá pouze kṛṣṇa-kathā a to, co se s ní pojí. Vidura chtěl od Maitreyi slyšet o všem, a proto mu kladl různé otázky. Přál si však, aby se všechny náměty pojily s Kṛṣṇou. Stejně jako oheň nemá nikdy dost dříví, ani čistý oddaný Pána nikdy neslyší o Kṛṣṇovi tolik, aby už nechtěl slyšet víc. Všechny popisy historických událostí a vyprávění o společenských a politických situacích jsou transcendentální, jakmile se pojí s Kṛṣṇou. To je způsob, jak vše hmotné změnit na duchovní. Když se budou všechny světské činnosti pojit s kṛṣṇa-kathā, celý svět se změní na Vaikuṇṭhu.

Na světě nyní existují dvě důležité knihy, které obsahují kṛṣṇa-kathāBhagavad-gītā a Śrīmad-Bhāgavatam. Bhagavad-gītā je kṛṣṇa-kathā proto, že ji vyslovil Kṛṣṇa, a Śrīmad-Bhāgavatam je kṛṣṇa-kathā proto, že pojednává o Kṛṣṇovi. Pán Caitanya kladl na srdce všem Svým žákům, aby kázali kṛṣṇa-kathā po celém světě bez rozdílu, protože transcendentální hodnota kṛṣṇa-kathā může každou živou bytost zbavit hmotného znečištění.