Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.4.11

Verš

śrī-bhagavān uvāca
vedāham antar manasīpsitaṁ te
dadāmi yat tad duravāpam anyaiḥ
satre purā viśva-sṛjāṁ vasūnāṁ
mat-siddhi-kāmena vaso tvayeṣṭaḥ

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán řekl; veda — věz; aham — já; antaḥ — uvnitř; manasi — mysl; īpsitam — po čem jsi toužil; te — tvoje; dadāmi — dávám ti; yat — to, co je; tat — to; duravāpam — velice obtížné získat; anyaiḥ — jinými; satre — v oběti; purā — v dávných dobách; viśva-sṛjām — těch, kteří rozšířili toto stvoření; vasūnām — Vasuů; mat-siddhi-kāmena — s touhou dosáhnout Mé společnosti; vaso — ó Vasu; tvayā — tebou; iṣṭaḥ — konečný cíl života.

Překlad

Ó Vasu, vím z nitra tvé mysli, po čem jsi toužil v dávných dobách, když Vasuové a další polobozi zodpovědní za vývoj vesmíru vykonávali oběti. Chtěl jsi především vejít do styku se Mnou. Pro jiné je to velice obtížné, ale tobě dávám tuto možnost.

Význam

Uddhava je jedním z věčných společníků Pána a jeho úplná část byla v dávných dobách jedním z osmi Vasuů. Osm Vasuů a polobozi na vyšším planetárním systému, kteří jsou zodpovědní za správný chod vesmíru, vykonávali v dávných dobách oběť s touhou po naplnění svých životních cílů. Uddhava ve své expanzi jako jeden z Vasuů si tehdy přál stát se společníkem Pána. Pán to věděl, protože je přítomný v srdci každé živé bytosti jako Paramātmā neboli Nadvědomí. V každém srdci je zastoupené Nadvědomí, které dává částečnému vědomí každé živé bytosti paměť. Živá bytost jakožto částečné vědomí zapomíná na události ze svého minulého života, ale Nadvědomí jí připomíná, jak má jednat v souladu se svým minulým rozvojem poznání. Bhagavad-gītā tuto skutečnost potvrzuje různými způsoby: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham (Bg. 4.11), sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca (Bg. 15.15).

Každý může svobodně toužit po čem chce, ale každou touhu plní Nejvyšší Pán. Každý může uvažovat či toužit nezávisle, ale vyplnění jeho tužeb závisí na svrchované vůli. To je zákon, který se odráží v pořekadle “člověk míní, Bůh mění”. V dávných dobách, když polobozi a Vasuové vykonávali oběť, toužil Uddhava jako jeden z Vasuů vejít do styku s Pánem. To je velice obtížné, pokud se někdo zabývá empirickou filozofickou spekulací nebo plodonosnými činnostmi. Takoví lidé nevědí prakticky nic o tom, jak se stát společníkem Pána. Jedině čistí oddaní milostí Pána ví, že Jeho přímá společnost je nejvyšší dokonalostí života. Pán ujistil Uddhavu, že mu splní jeho touhu. Vypadá to, že když Pán takto Uddhavu informoval, velký mudrc Maitreya si konečně začal být vědom toho, jak je významné být ve styku s Pánem.