Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA TŘICÁTÁ TŘETÍ

Śrīmad-bhāgavatam 3.33.28

Verš

tad-dehaḥ parataḥ poṣo
’py akṛśaś cādhy-asambhavāt
babhau malair avacchannaḥ
sadhūma iva pāvakaḥ

Synonyma

tat-dehaḥ — její tělo; parataḥ — ostatní (dívky stvořené Kardamou); poṣaḥ — pečovaly; api — i když; akṛśaḥ — ne hubené; ca — a; ādhi — obavy; asambhavāt — protože nedošlo; babhau — zářilo; malaiḥ — prachem; avacchannaḥ — pokryté; sa-dhūmaḥ — zahalený dýmem; iva — jako; pāvakaḥ — oheň.

Překlad

O její tělo pečovaly nebeské dívky stvořené jejím manželem Kardamou, a jelikož její mysl nesužovaly žádné obavy, nebyla vyzáblá. Vypadala jako oheň, který je zahalený dýmem.

Význam

Jelikož byla Devahūti nepřetržitě ve stavu tranzu a transcendentální blaženosti, podoba Osobnosti Božství byla neustále pečlivě uchována v její mysli. Nezhubla, jelikož se o ni staraly nebeské dívky, které stvořil její manžel. Podle ajurvédského lékařství má ten, kdo žije bez starostí, tendenci tloustnout. Devahūti byla ve vědomí Kṛṣṇy, a tudíž bez obav; proto nezhubla. V životním stavu odříkání je zvykem nepřijímat službu od služebníka či služky, ale o Devahūti pečovaly nebeské dívky, což se zdá být v rozporu se zásadami duchovního života. Oheň je však krásný, i když je zahalený dýmem, a Devahūti byla dokonale čistá, přestože žila v přepychovém prostředí.