Śrīmad-bhāgavatam 3.31.45-46
Verš
dravyekṣāyogyatā yadā
tat pañcatvam ahaṁ-mānād
utpattir dravya-darśanam
darśanāyogyatā yadā
tadaiva cakṣuṣo draṣṭur
draṣṭṛtvāyogyatānayoḥ
Synonyma
dravya — předmětů; upalabdhi — vnímání; sthānasya — místa; dravya — předmětů; īkṣā — vnímání; ayogyatā — neschopnost; yadā — když; tat — to; pañcatvam — smrt; aham-mānāt — z mylného pojetí své totožnosti; utpattiḥ — zrození; dravya — hmotné tělo; darśanam — když vidí; yathā — jako; akṣṇoḥ — očí; dravya — předmětů; avayava — části; darśana — vidět; ayogyatā — neschopnost; yadā — když; tadā — tehdy; eva — vskutku; cakṣuṣaḥ — zraku; draṣṭuḥ — pozorovatele; draṣṭṛtva — schopnosti vidět; ayogyatā — neschopnost; anayoḥ — jich obou.
Překlad
Když kvůli chorobnému zanícení očního nervu ztratí oči schopnost vidět barvu či tvar, zrak je umrtven a živá bytost, která je pozorovatelem očí i zraku, ztrácí schopnost vidění. Podobně když hmotné tělo, v němž dochází k vnímání předmětů, ztratí schopnost vnímat, nazývá se to smrt. Chvíle, kdy živá bytost začne pohlížet na hmotné tělo jako na sebe samotnou, se nazývá zrození.
Význam
Když někdo řekne: “Já vidím,” znamená to, že vidí svým zrakovým nástrojem, očima nebo brýlemi. Je-li tento nástroj rozbitý, nemocný nebo neschopný činnosti, živá bytost jakožto pozorovatel také přestává jednat. Stejně tak — v tomto hmotném těle v současnosti jedná živá duše, a když tělo ztratí své schopnosti a přestane jednat, duše také přestane vykonávat své reakční činnosti. Rozbije-li se její činný nástroj a přestane fungovat, nazývá se to smrt. Když duše dostane opět nový činný nástroj, nazývá se to zrození. Toto rození a umírání probíhá každým okamžikem, neboť tělo se neustále mění. Poslední změna se nazývá smrt a přijetí nového těla se nazývá zrození. To je odpověď na otázku zrození a smrti. Živá bytost se však nerodí ani neumírá, ale je věčná. Jak potvrzuje Bhagavad-gītā: na hanyate hanyamāne śarīre — živá bytost nikdy neumírá; ani po smrti či zničení tohoto hmotného těla.