Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.31.17

Verš

dehy anya-deha-vivare jaṭharāgnināsṛg-
viṇ-mūtra-kūpa-patito bhṛśa-tapta-dehaḥ
icchann ito vivasituṁ gaṇayan sva-māsān
nirvāsyate kṛpaṇa-dhīr bhagavan kadā nu

Synonyma

dehī — vtělená duše; anya-deha — jiného těla; vivare — v břiše; jaṭhara — žaludku; agninā — ohněm; asṛk — krve; viṭ — výkalů; mūtra — a moči; kūpa — v tůni; patitaḥ — pokleslá; bhṛśa — silně; tapta — spalované; dehaḥ — její tělo; icchan — přeje si; itaḥ — z toho místa; vivasitum — dostat se ven; gaṇayan — počítající; svamāsān — své měsíce; nirvāsyate — bude propuštěna; kṛpaṇa-dhīḥ — osoba s lakomou inteligencí; bhagavan — ó Pane; kadā — kdy; nu — vskutku.

Překlad

Vtělená duše poklesla do tůně krve, výkalů a moči v břiše své matky a její tělo pálí matčin trávicí oheň. Velmi si přeje dostat se ven, a proto počítá své měsíce a modlí se: “Ó můj Pane, kdy budu já, ubohá duše, propuštěna z tohoto vězení?”

Význam

Tento verš popisuje tísnivou situaci živé bytosti v lůně matky. Z jedné strany dítě pálí trávicí oheň a na druhé straně je moč, výkaly, krev a jiné výměšky. Po sedmi měsících dítě, které znovu získalo vědomí, cítí své hrozné podmínky a modlí se k Pánu. Počítá měsíce, které mu ještě zbývají, a čím dál více se chce dostat ven ze svého vězení. Takzvaný civilizovaný člověk nebere tyto strašné životní podmínky v úvahu a někdy kvůli smyslovému požitku dítě zabíjí antikoncepčními prostředky či potratem. Tito lidé, kteří neberou hrozné podmínky v lůně matky vážně, lpějí na materialismu, a tak těžce zneužívají příležitost danou lidskou životní podobou.

V tomto verši je významné slovo kṛpaṇa-dhīḥ. Dhī znamená “inteligence” a kṛpaṇa znamená “lakomá”. Podmíněný život je určen pro ty, kdo mají lakomou inteligenci neboli kdo jí náležitě nevyužívají. Lidská životní podoba je obdařena vyvinutou inteligencí a člověk jí musí využít k tomu, aby se vyprostil z koloběhu zrození a smrti. Ten, kdo tak nečiní, je lakomec, stejně jako boháč, který má mnoho peněz, ale neutrácí je, jen aby se na ně mohl dívat. Člověk, který nevyužívá své lidské inteligence k vyproštění se ze zajetí māyi, koloběhu zrození a smrti, je považován za lakomce. Pravý opak lakomce je udāra, “velkodušný”. Brāhmaṇa se nazývá udāra, protože svoji lidskou inteligenci používá k duchovní realizaci. Používá ji ke kázání vědomí Kṛṣṇy ve prospěch veřejnosti, a proto je velkodušný.