Śrīmad-bhāgavatam 3.29.33
Verš
kriyārthātmā nirantaraḥ
mayy arpitātmanaḥ puṁso
mayi sannyasta-karmaṇaḥ
na paśyāmi paraṁ bhūtam
akartuḥ sama-darśanāt
Synonyma
tasmāt — než on; mayi — Mně; arpita — obětované; aśeṣa — všechny; kriyā — činy; artha — bohatství; ātmā — život, duše; nirantaraḥ — bez ustání; mayi — Mně; arpita — obětované; ātmanaḥ — jehož mysl; puṁsaḥ — nežli taková osoba; mayi — Mně; sannyasta — věnované; karmaṇaḥ — jehož činnosti; na — ne; paśyāmi — vidím; param — větší; bhūtam — živou bytost; akartuḥ — bez vlastnických nároků; sama — stejný; darśanāt — jehož pohled.
Překlad
Nenacházím nikoho většího, než je ten, jehož všechny zájmy se shodují s Mými, a bez ustání proto věnuje všechny své činnosti a celý svůj život—všechno co má — Mně.
Význam
Slovo sama-darśanāt v tomto verši znamená, že oddaný již nemá žádné oddělené zájmy — jeho zájmy jsou totožné se zájmy Nejvyšší Osobnosti Božství. Tutéž filozofii kázal například také Pán Caitanya, který vystupoval v roli oddaného. Kázal, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, Pán hodný uctívání, a že zájem Jeho oddaných se od Jeho zájmu neliší.
Māyāvādští filozofové díky svému nedostatečnému poznání někdy vykládají slovo sama-darśanāt ve významu, že oddaný má vidět sebe sama jako totožného s Nejvyšší Osobností Božství. To je pošetilost. Považuje-li se někdo za totožného s Nejvyšším Pánem, nemůže Mu sloužit. Kde je služba, tam musí být také pán. Ke službě jsou nutné tři věci: pán, služebník a služba. Zde je jasně řečeno, že ten, kdo zasvětil svůj život, všechny své činnosti, svoji mysl a svoji duši — vše — uspokojení Nejvyššího Pána, je pokládán za největší osobnost.
Slovo akartuḥ znamená “bez jakýchkoliv vlastnických nároků”. Každý chce být pánem svých činů, aby si mohl požívat výsledku. Oddaný ovšem takovou touhu nemá — jedná proto, že Osobnost Božství po něm chce, aby takto jednal. Nemá žádný osobní motiv. Když Pán Caitanya kázal vědomí Kṛṣṇy, nedělal to proto, aby o Něm lidé mluvili jako o Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, ale naopak kázal, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství a že má být jako takový uctíván. Oddaný, který je Pánovým nejdůvěrnějším služebníkem, nikdy nedělá nic pro sebe, ale dělá vše pro uspokojení Nejvyššího Pána. Je proto jasně řečeno: mayi sannyasta-karmaṇaḥ — oddaný jedná, ale jedná pro Nejvyššího. Dále je řečeno: mayy arpitātmanaḥ — “Svoji mysl dává Mně.” To jsou kvalifikace oddaného, který je v tomto verši prohlášen za nejvyšší ze všech lidských bytostí.