SB 3.28.41

bhūtendriyāntaḥ-karaṇāt
pradhānāj jīva-saṁjñitāt
ātmā tathā pṛthag draṣṭā
bhagavān brahma-saṁjñitaḥ
Překlad slovo od slova: 
bhūta — pět prvků; indriya — smysly; antaḥ-karaṇāt — od mysli; pradhānāt — od pradhāny; jīva-saṁjñitāt — od jīvy (duše); ātmā — Paramātmā; tathā — tak; pṛthak — odlišný; draṣṭā — pozorovatel; bhagavān — Osobnost Božství; brahma-saṁjñitaḥ — zvaná Brahman.
Překlad: 
Nejvyšší Osobnost Božství, zvaná paraṁ brahma, je pozorovatel. Liší se od duše — jīvy neboli individuální živé bytosti spojené se smysly, pěti prvky a vědomím.
Význam: 

Zde je dáno jasné pojetí úplného celku. Živá bytost se liší od hmotných prvků a nejvyšší živá bytost, Osobnost Božství, která je stvořitelem hmotných prvků, se liší od individuální živé bytosti. Tuto filozofii acintya-bhedābheda-tattva kázal Pán Caitanya. Vše je zároveň se vším totožné a zároveň se od všeho liší. Vesmírný projev, který stvořil Nejvyšší Pán Svou hmotnou energií, je s Pánem také zároveň totožný a zároveň je od Něho odlišný. Hmotná energie se od Nejvyššího Pána neliší, ale jelikož jedná odlišným způsobem, zároveň se od Něho liší. Stejně tak je individuální živá bytost s Nejvyšším Pánem totožná i odlišná od Něho. Jak zde potvrzuje Kapiladeva, tato filozofie současné totožnosti a odlišnosti je dokonalým závěrem bhāgavatské školy.

Živé bytosti se přirovnávají k ohnivým jiskrám. Jak je řečeno v minulém verši, oheň, plameny, kouř a hořící dřevo jsou navzájem spjaté. Podobně je živá bytost spjatá s hmotnými prvky a Nejvyšší Osobností Božství. Živé bytosti mají postavení přesně jako ohnivé jiskry — jsou nedílnými částmi. Hmotná energie se přirovnává ke kouři. Oheň je také nedílnou částí Nejvyššího Pána. Ve Viṣṇu Purāṇě je řečeno, že vše, co vidíme nebo s čím se setkáváme v hmotném i v duchovním světě, je expanzí různých energií Nejvyššího Pána. Tak jako oheň šíří své světlo a teplo z jednoho místa, i Nejvyšší Osobnost Božství šíří Své různé energie po celém Svém stvoření.

Čtyři základní pojmy vaiṣṇavské filozofie jsou: śuddha-advaita (očištěná jednota), dvaita-advaita (současná totožnost a odlišnost), viśiṣṭa-advaita a dvaita. Všechy čtyři vycházejí z údajů těchto dvou veršů Śrīmad-Bhāgavatamu.