SB 3.28.3

grāmya-dharma-nivṛttiś ca
mokṣa-dharma-ratis tathā
mita-medhyādanaṁ śaśvad
vivikta-kṣema-sevanam
Překlad slovo od slova: 
grāmya — tradiční; dharma — náboženské činnosti; nivṛttiḥ — ukončit; ca — a; mokṣa — pro osvobození; dharma — náboženské činnosti; ratiḥ — přitahován k; tathā — takto; mita — málo; medhya — čistý; adanam — jíst; śaśvat — vždy; vivikta — v ústraní; kṣema — klidný; sevanam — pobývat.
Překlad: 
Člověk má ukončit vykonávání tradičních náboženských činností a soustředit se na ty, které vedou k osvobození. Má jíst velice střídmě a neustále se zdržovat v ústraní, aby dosáhl nejvyšší dokonalosti života.
Význam: 

Zde je doporučeno vyhýbat se náboženským činnostem, které mají za cíl hospodářský rozvoj nebo uspokojení smyslových tužeb. Náboženské činnosti je třeba vykonávat jedině pro osvobození ze zajetí hmotné přírody. Na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno, že nejvyšší náboženská činnost je ta, která člověka dovede k transcendentální oddané službě Pánu, jež nemá důvod ani příčinu. V této náboženské činnosti nikdy nebrání žádné překážky a jejím vykonáváním člověk dosáhne skutečné spokojenosti. Zde je doporučena jako mokṣa-dharma, náboženská činnost pro osvobození, pro oproštění se od hmotných nečistot. Lidé obvykle vykonávají náboženské činnosti pro hospodářský rozvoj nebo smyslový požitek, ale to se nedoporučuje nikomu, kdo chce dělat pokroky v yoze.

Dalším důležitým výrazem je mita-medhyādanam, což znamená, že člověk má jíst velice střídmě. Ve védské literatuře je doporučeno, aby yogī jedl pouze polovinu toho, kolik potřebuje na zahnání hladu. Je-li tak hladový, že by mohl sníst půl kila potravy, má místo toho sníst pouze čtvrt kila a doplnit to třemi deci vody — jedna čtvrtina žaludku má zůstat prázdná, aby tam mohl proudit vzduch. Bude-li člověk takto jíst, vyhne se špatnému trávení a nemocem. To je způsob, jak se má yogī stravovat, jenž doporučuje Śrīmad-Bhāgavatam a všechna ostatní uznávaná písma. Yogī má žít v ústraní, kde jeho vykonávání yogy nebude ničím rušené.