Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.28.2

Verš

sva-dharmācaraṇaṁ śaktyā
vidharmāc ca nivartanam
daivāl labdhena santoṣa
ātmavic-caraṇārcanam

Synonyma

sva-dharma-ācaraṇam — vykonávat své předepsané povinnosti; śaktyā — co nejlépe; vidharmāt — neautorizované povinnosti; ca — a; nivartanam — vyhýbat se; daivāt — milostí Pána; labdhena — s tím, co získá; santoṣaḥ — spokojený; ātma-vit — seberealizované duše; caraṇa — nohy; arcanam — uctívat.

Překlad

Člověk má vykonávat své předepsané povinnosti, jak nejlépe umí, a vyhýbat se plnění povinností, které mu nejsou určeny. Má být spokojen s tím, co získá milostí Pána, a uctívat lotosové nohy duchovního mistra.

Význam

V tomto verši je mnoho důležitých slov, která bychom mohli velice důkladně vysvětlit, ale pouze stručně rozebereme jejich význam. Na konci je řečeno: ātmavic-caraṇārcanam. Ātma-vit znamená “seberealizovaná duše” neboli pravý duchovní mistr. Ten, kdo není seberealizovaný a nezná svůj vztah s Nadduší, nemůže být pravým duchovním mistrem. Zde je doporučeno, aby člověk vyhledal pravého duchovního mistra a odevzdal se mu (arcanam), neboť tím, že se ho bude dotazovat a uctívat ho, se může naučit duchovním činnostem.

První doporučenou činností je sva-dharmācaraṇam. Dokud máme toto hmotné tělo, jsou nám předepsány různé povinnosti, které se dělí podle systému čtyř společenských tříd (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra). Tyto povinnosti jsou uvedeny v śāstrách, zvláště v Bhagavad-gītě. Sva-dharmācaraṇam znamená, že člověk musí spolehlivě a podle svých nejlepších schopností vykonávat předepsané povinnosti společenské třídy, do které patří. Nemá přijímat povinnosti nikoho jiného. Narodí-li se v určité společnosti, má vykonávat povinnosti předepsané pro tuto danou třídu. Má-li však člověk to štěstí, že dokáže překonat označení dané zrozením v určité společnosti tím, že pokročí na úroveň své duchovní totožnosti, potom jeho jedinou povinností, sva-dharmou, je sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství. Skutečnou povinností osoby pokročilé ve vědomí Kṛṣṇy je sloužit Pánu. Dokud je člověk na úrovni tělesného pojetí života, může jednat podle povinností daných společenskými zvyklostmi, ale jakmile pokročí na duchovní úroveň, musí pouze sloužit Nejvyššímu Pánu. To je skutečná sva-dharma.