Śrīmad-bhāgavatam 3.27.6

Vykonávání yogy má osm stadií: yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a samādhi. Yama a niyama znamená rozvíjet sebeovládání dodržováním přísných pravidel a āsana označuje pozice sedu. To vše člověku pomáhá dosáhnout úrovně víry v oddanou službu. Naučit se jógové cviky není samo o sobě cílem — skutečným cílem je soustředit se, ovládnout mysl a připravit se na věrné vykonávání oddané služby.

Bhāvena neboli bhāva je velice důležitá složka jógového či jakéhokoliv jiného duchovního postupu. Bhāva je vysvětlena v Bhagavad-gītě (10.8): budhā bhāva-samanvitāḥ — člověk má být pohroužen v láskyplných myšlenkách na Kṛṣṇu. Když ví, že Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je zdrojem všeho a že vše pochází z Něho (ahaṁ sarvasya prabhavaḥ), pak chápe aforismus Vedānty — janmādy asya yataḥ (“původní zdroj všeho”) — a může se pohroužit do bhāvy, což je předběžné stadium lásky k Bohu.

Rūpa Gosvāmī velice pěkně vysvětluje v Bhakti-rasāmṛta-sindhu, jak se této bhāvy, předběžného stadia lásky k Bohu, dosahuje. Říká, že člověk musí nejdříve ze všeho rozvinout víru (śraddhayānvitaḥ). Víru získá ovládáním smyslů — buď jógovým postupem, dodržováním pravidel a předpisů a nácvikem předepsaných sedů, nebo tím, že se přímo zaměstná bhakti-yogou, jak je doporučeno v minulém verši. První a nejdůležitější z devíti různých částí bhakti-yogy je zpívat a naslouchat o Pánu. To je rovněž uvedeno zde. Mat-kathā-śravaṇena ca. Člověk může dojít na úroveň víry dodržováním pravidel a předpisů jógového systému a stejného cíle může dosáhnout jednoduše opěvováním transcendentálních činností Pána a nasloucháním o nich. Významné je slovo ca. Bhakti-yoga je přímá metoda a druhá metoda je nepřímá. Pokud však někdo použije nepřímou metodu, ani tehdy nebude úspěšný, dokud se nezačne plně věnovat přímému postupu — naslouchání o slávě Pána a jejímu opěvování. Proto je zde použité slovo satyena. Śrīdhara Svāmī v této souvislosti komentuje, že satyena znamená niṣkapaṭena, “bez podvádění”. Impersonalisté jsou podvodníci. Někdy předstírají, že vykonávají oddanou službu, ale jejich konečným cílem je splynout s Nejvyšším. To je podvádění, kapaṭa. Bhāgavatam takové podvádění nedovoluje. Na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu je jasně řečeno: paramo nirmatsarāṇām — “Toto pojednání, Śrīmad-Bhāgavatam, je určené pro ty, kdo jsou zcela prosti závisti.” Zde se znovu zdůrazňuje stejná věc. Dokud člověk není dokonale věrný Nejvyšší Osobnosti Božství a nevěnuje se naslouchání o Pánovi a opěvování Jeho slávy, nemůže dosáhnout osvobození.