SB 3.26.33

arthāśrayatvaṁ śabdasya
draṣṭur liṅgatvam eva ca
tan-mātratvaṁ ca nabhaso
lakṣaṇaṁ kavayo viduḥ
Překlad slovo od slova: 
artha-āśrayatvam — to, co sděluje význam určitého předmětu; śabdasya — zvuku; draṣṭuḥ — mluvčího; liṅgatvam — to, co naznačuje přítomnost; eva — také; ca — a; tat-mātratvam — jemný prvek; ca — a; nabhasaḥ — éteru; lakṣaṇam — definice; kavayaḥ — učenci; viduḥ — vědí.
Překlad: 
Učenci, kteří mají skutečné poznání, definují zvuk jako to, co sděluje představu určitého předmětu, naznačuje přítomnost mluvčího ukrytého před našimi zraky a tvoří jemnou podobu éteru.
Význam: 

Zde je jasně uvedeno, že jakmile mluvíme o naslouchání, musí být také někdo, kdo mluví — není možné naslouchat, pokud by nebylo komu. Védské poznání zvané śruti neboli “to, co se přijímá nasloucháním” se také nazývá apauruṣa. Apauruṣa znamená “nevyslovené žádnou hmotně stvořenou osobou”. Na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno: tene brahma hṛdā. Zvuk Brahmanu, Veda, byl nejprve vložen do srdce Brahmy, prvního učence (ādi-kavaye). Jak se stal učencem? Učit se znamená někomu naslouchat. Brahmā byl však první stvořenou bytostí. Kdo k němu promlouval? Nikdo jiný neexistoval, tak kdo byl tedy jeho duchovní mistr, který mu dal poznání? Brahmā byl jedinou živou bytostí a védské poznání mu vložil do srdce Nejvyšší Pán, který sídlí v srdci každého jako Paramātmā. Védské poznání je vyslovené Nejvyšší Osobností Božství, a proto nemá nedostatky hmotného chápání. Hmotné chápání je plné nedostatků. Slyšíme-li něco od podmíněné duše, má to mnoho nedostatků. Všechny hmotné a světské informace jsou poznamenány iluzí, chybami, podváděním a nedokonalostí smyslů. Védské poznání je však dokonalé, jelikož ho sdělil Nejvyšší Pán, který je transcendentální hmotnému stvoření. Když přijímáme toto védské poznání od Brahmy v učednické posloupnosti, znamená to, že přijímáme dokonalé poznání.

Každé slovo, které slyšíme, má svůj význam. Když slyšíme slovo “voda”, víme, že označuje určitou látku, vodu. Když slyšíme slovo “Bůh”, i to má svůj význam. Význam a vysvětlení slova “Bůh” poznáme dokonale, když ho přijmeme od Samotného Boha. Budeme-li však o významu slova “Bůh” spekulovat, bude to vždy nedokonalé. Bhagavad-gītā je věda o Bohu přímo v podání Osobnosti Božství. To je dokonalé poznání. Mentální spekulanti a takzvaní filozofové, kteří se snaží vypátrat, co je ve skutečnosti Bůh, nikdy povahu Boha nepochopí. Vědu o Bohu je nutné pochopit v učednické posloupnosti od Brahmy, který se jako první seznámil s poznáním o Bohu od Boha Samotného. Poznání o Bohu můžeme pochopit vyslechnutím Bhagavad-gīty od autorizovaného člena učednické posloupnosti.

Když mluvíme o dívání se, musí se to pojit s nějakou podobou. Počátečním vjemem našeho smyslového vnímání je nebe. Nebe je počátek podoby a z něho potom emanují další podoby. Předměty poznání a smyslového vnímání tedy začínají nebem.