Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 3.26.19

Verš

daivāt kṣubhita-dharmiṇyāṁ
svasyāṁ yonau paraḥ pumān
ādhatta vīryaṁ sāsūta
mahat-tattvaṁ hiraṇmayam

Synonyma

daivāt — osudem podmíněných duší; kṣubhita — vzrušená; dharmiṇyām — jejíž rovnováha kvalit; svasyām — vlastní; yonau — v lůně (hmotné přírody); paraḥ pumān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; ādhatta — oplodnil; vīryam — semeno (Jeho vnitřní energie); — ona (hmotná příroda); asūta — porodila; mahat-tattvam — souhrn kosmické inteligence; hiraṇmayam — zvaný Hiraṇmaya.

Překlad

Poté, co Nejvyšší Osobnost Božství oplodní hmotnou přírodu Svou vnitřní energií, hmotná příroda porodí souhrn kosmické inteligence, zvaný Hiraṇmaya. K tomu dochází, když je hmotná příroda vzrušená osudy podmíněných duší.

Význam

Toto oplodnění hmotné přírody je popsáno ve 3. verši čtrnácté kapitoly Bhagavad-gīty. Základní složkou hmotné přírody je mahat-tattva, ze které se rodí veškerá rozmanitost. Tato část hmotné přírody, která se nazývá pradhāna a také Brahman, je oplodněna Nejvyšší Osobností Božství a rodí různé druhy živých bytostí. Hmotná příroda se v této souvislosti nazývá Brahman proto, že je zvráceným odrazem duchovní přírody.

Ve Viṣṇu Purāṇě stojí, že živé bytosti patří k duchovní přírodě. Energie Nejvyššího Pána je duchovní a živé bytosti, ačkoliv se nazývají okrajová energie, jsou také duchovní. Kdyby živé bytosti nebyly duchovní, nebylo by možné použít tento popis oplodnění Pánem. Nejvyšší Pán nevkládá Své semeno do ničeho, co není duchovní, ale zde je řečeno, že Nejvyšší Osoba vkládá Své semeno do hmotné přírody. To znamená, že živé bytosti jsou svou povahou duchovní. Po oplodnění hmotná příroda porodí všechny druhy živých bytostí v různých životních podobách, počínaje největším živým tvorem, Pánem Brahmou, a konče nepatrným mravencem. V Bhagavad-gītě (14.4) je jasně řečeno, že hmotná příroda je sarva-yoniṣu, to znamená, že je matkou všech životních druhů — polobohů, lidských bytostí, zvířat, ptáků atd. (všeho, co je projevené) — a Nejvyšší Osobnost Božství je otcem dávajícím sémě. Obyčejně otec dává dítěti život a matka mu dává tělo; i když semeno života pochází od otce, tělo se vyvíjí v lůně matky. Stejně tak jsou duchovní živé bytosti vloženy do lůna hmotné přírody a získaná těla mají podoby mnoha životních druhů. Nic tu nehovoří pro teorii, že příznaky života se projevují vzájemným působením dvaceti čtyř hmotných prvků. Životní síla pochází přímo od Nejvyšší Osobnosti Božství a je zcela duchovní. Žádný hmotný vědecký pokrok tedy nemůže vytvořit život. Životní síla pochází z duchovního světa a se vzájemným působením hmotných prvků nemá nic společného.